Provedení / zpracování zdiva
Nejdůležitější kritéria pro rozlišování
• podle způsobu zpracování:
Zpravidla způsob zpracování vyplývá z velikosti a tím z hmotnosti prvků. Rozlišujeme ruční (manuální) zdění a zdění se stavební mechanizací (minijeřábem).
• podle provedení styčných spár / promaltování styčných spár:
Kromě klasických malých formátů s hladkými stranami (dnes se užívají víceméně již jen pro zhotovení pohledového zdiva jako architektonické prvky) nabízíme pro racionální zdění rovněž prvky se systémem péro drážka po bočních hranách bloků. U prvků se systémem péro drážka (nejčastěji u bloků na tenkovrstvou maltu, zkratka L jako "lepidlo") není zpravidla nutné vyplnění styčných svislých spár maltou.
• podle druhu malty:
Kladení vápenopískových prvků probíhá zpravidla do běžné zdící malty (tl. 12 mm) nebo do tenkovrstvého maltového lože (tl. 2 mm).
Tyto i další užitečné informace naleznete rovněž v naší brožurce Technologická doporučení VAPIS (vizte Downloadcentrum)
Technické poradenství
Informace pro Vás v jednom místě
Ruční zdění a zdění s minijeřábem
Rozdíly mezi manuálním zděním a zděním s minijeřábem jsou výrazně větší než členění podle ostatních kritérií.
- Ruční zdění je výhodnější u pohledového zdiva (vnějšího i vnitřního) a u dodatečně prováděných fasád (např. sanací).
Stejně tak dobře se uplatní u menších staveb při použití bloků na tenkovrstvou stavbu, pokud hmotnost bloků nepřesáhne 30 kg. - Zdění s velkoformátovými prvky a minijeřáby jeřáby velmi změnilo práci i vnímání zedníků samotných. Vysoký pracovní výkon, kterého lze dosáhnout strojními metodami s použitím příslušné techniky, činí zděné stavby ekonomicky ještě zajímavějšími. Při tom jsou řemeslné zásady strojního zdění stejné jako u ručního zdění.
Styčné a ložné spáry, promaltování
Styčné a ložné spáry u zděných konstrukcí slouží mj. k vyrovnání přípustných tolerancí u tvárnic a cihel a k rovnoměrnému rozdělení zatížení na jednotlivé prvky. Přesné bloky lze zpracovávat díky výrobou dosahované rozměrové přesnosti do tenkovrstvé malty. Z důvodu jejich hospodárnosti jsou vápenopískové zděné konstrukce převážně prováděny právě z těchto bloků pro ruční zdění s pero-drážkou a s malými výjimkami bez promaltování svislých styčných spár.
Požadované rozměry tloušťky ložných spár (vodorovné) jsou obvykle při použití:
- tenkovrstvé malty: 2 mm
- normální malty: 12 mm
Ložné spáry se promaltovávají vždy po celé ploše.
Požadované rozměry šířky styčné spáry (svislé) činí obvykle u:
- pvků s pero-drážkou: 2 mm (zpravidla ale bez nutnosti promaltovávat svislou spáru),
- hladké prvky (bez systému péro drážka): 10 mm (zpravidla s promaltováním styčných spár)
Styčné svislé spáry širší > 5 mm musí být dle ČSN EN 1996-1-1/NA oboustranně na povrchu stěny uzavřené maltou.
Nutné promaltování styčných spár
Výjimečně může být nutné promaltování styčných spár mimo jiné v následujících případech:
- Stýká-li se jeden blok svou hladkou stranou s pero-drážkou nebo hladkou stěnou sousedícího bloku (především u tzv. "tupého spoje zdiva")
- V tlakové zóně překladů
- Popřípadě u vnějších sklepních stěn, v závislosti na přenosu zatížení
- U vyztužených zděných konstrukcí dle ČSN EN 1996-1-1 (neplatí pro konstrukčně vyztužené zdivo).
- U jednovrstvého zdiva bez omítky, s požadavky na protihlukovou ochranu nebo na utěsnění zdiva proti větru
- Popřípadě u nenosných vnitřních příček (např. vždy u příček VAPIS P7)
Přesazení / vazba zdiva
Požadavek na dodržení přesazení je zajištěn provedením zděných konstrukcí tehdy, pokud jsou styčné spáry nad sebou ležících vrtev provedeny s minimální vazbou:
lol ≥ 0,4 · hu popř. lol ≥ 45 mm (závazná je vyšší hodnota).
Míra přesazení lol u velkorozměrových bloků (systémy VAPIS QUADRO) může být redukována až na 0,2 · hu popř. lol ≥ 125 mm.
Minimální míra přesazení dle ČSN EN 1996-1-1/NA
Výška bloku [cm] |
Zpravidla |
Minimální Iol ≥ [cm] |
---|---|---|
< 11,3 | 5 | 4,5 |
11,3 / 12,3 | 5 |
0,4 * výška bloku |
23,8 / 24,8 | 10 | 0,4 * výška bloku ≘ 10 |
49,8 | 20 |
0,25 * výška bloku |
62,3 | 25 |
0,2 * výška bloku |
Vyrovnání ve výšce a délce
U velkorozměrových bloků musí být konstrukce stěn zásadně provedena z velkoformátových prvků se standardizovanými rozměry. Pro vyrovnání délky se smí použít vyrovnávací prvky. Ty mohou být přímo z výroby nebo přiříznuté přímo na stavbě. Potřebné vyrovnávání výšky probíhá maximálně ve dvou vyrovnávacích vrstvách z vyrovnávacích prvků nebo plných cihel srovnatelné nebo vyšší třídy pevnosti na patě nebo v horní části stěny.
Šířka vyrovnávacích prvků musí při požadavku na zhotovení zdiva jako jednořadového odpovídat tloušťce stěny. V opačném případě se použijí pevnosti v tlaku pro provazované zdivo (80% pevnosti jednořadové zděné konstrukce). Minimální míry přesazení bloků musí být dodržené i u vyrovnávacích vrstev.
Ve vrstvách s podélnými spárami (tzv. provázaná zděná konstrukce) nesmí být výška prvků větší než šířka. Pokud tomu tak není, musí šířka prvků vyšších než 150 mm činit nastojato minimálně 115 mm. Provazovaná zděná konstrukce je zdivo se dvěma nebo více řadami prvků vedle sebe provázanámi podélnámi prvky v každé nebo každé druhé vrstvě. V minulosti k tomu byly používány formáty 2 DF a 3 DF. U provázaného zdiva musí být dodržen přesah nejen v podélném, ale i příčném směru. V praxi se často objevují chyby a s rozvojem velkých formátů pro ruční zdění význam provazovaného zdiva v novostavbách výrznamně poklesl.
Každou výšku zdiva je možné zhotovit výběrem vhodných formátů, je přitom vhodné dbát na určitou optimalizaci výšek i z pohledu následného provádně zdiva již ve fázi projektové připravy objektu.
Výškové a délkové korekce u VAPIS QUADRO
I u systému strojního zdění lze každé výšky stěny dosáhnout správným výběrem formátů prvků.
Výška stěny vyplývá z:
- Výšky zakládací vrstvy malty (1 až 3 cm)
- Výšky vyrovnávacích bloků a popřípadě počtu řad vyrovnávacích (max. 2)
- Výšky a počtu základních formátů (násobek 50 => výška bloku = 498 mm)
Právě u systémů stojního zdění je optimalizace výšek a délek již ve fázi úvodních rozhodovacích procesů o objektu významným nástrojem až čtyřnásobného zrychlení rychlosti výstavby oproti ručnímu zdění.
Technologie „tupých spojů“
Tupý spoj vápenopískového zdiva, spojení zdí bez zpomalení tempa práce z důvodu nutnosti jejich provazování, otevírá volné prostory pro projektování - i při použití technologií strojního zdění. Tato technika se osvědčuje již více jak 30 let.
Ze stavebně praktických důvodů se doporučuje i u staticky dvoustraně uchyceného zdiva použití konstrukčních plochých kotev z ušlechtilé oceli do jednotlivých maltových spár obou zdí. Technologie tupého spoje má řadu výhod v porovnání s klasickým provazováním zdí, neboť eliminuje překážky při vyzdívce stěn, které mohou vznikat v souvislosti s přístupností k materiálu a instalací lešení.
Při realizaci stavby je nutné vzít na vědomí, že styčné spáry mezi podélnou stěnou a tupě napojenou příčnou stěnou musí být zcela vyplněny maltou. Toto promaltování je důležité z hlediska statiky a akustiky. Z praktických důvodů se doporučuje tupé spoje stěn zajistit založením plochých kotev z ušlechtilé oceli do maltové spáry. Vnější rohy sklepního zdiva se musí klasicky provazovat.
Při plánování umožňuje technologie tupých spojů stabilní zděnou konstrukci. Při tom je nutné dodržet specifika plánování nosných konstrukcí.
Z pohledu bezpečnosti práce a kvůli prevenci zranění je nutné, aby byly ploché kotvy ohnuty po aplikaci do maltového lože směrem dolů, co nejblíže ke stěně. Při dodatečném přizdívání navazující stěny pak musí být vráceny zpět do původní "montážní" polohy.
Na trhu jsou nabízeny kotvy vhodné do maltového lože jak z tenkovrstvé tak i normální malty.
Aby bylo požadované spojení tupých spojů pevné v ohybu a spolehlivé akusticky, je nutné, aby byly styčné spáry tupého spoje mezi oběma stěnami zcela vyplněny maltou. Jistotu a bezpečnost spoje lze zvýšit použitím bobtnavé malty. Pokud je oproti celoplošně pevnému spoji někdy styk stěn proveden jako tupý spoj s dělící spárou (a izolačním materiálem ve spáře), jedná se o akusticky riskantní řešení.
Tupý spoj, kde mezibytová zeď protíná styčnou stěnu, představuje při jeho řemeslně správném provedení trvalé spolehlivé řešení pro bezpečný projekt i pro jeho provedení.
Překrytí otvorů a prostupů
Překrytí otvorů v nosných i nenosných stěnách se provádí zpravidla předvyrobenými plochými vápenopískovými překlady, které lze rychle a snadno uložit.
Ploché překlady je možné použít pouze při převážně klidovém zatížení. Během montáže je třeba překlady podepřít - při světlé šířce otvoru > 1,25 m jedenkrát a při světlé šřce otvoru > 2,25 m dvěma podpěrami.
Nosnost překladu je zajištěna nadezdívkou nebo nadbetonávkou. Při tom je nutné dávat pozor na to, aby byly v nadezdívce styčné páry v prostoru překladu zcela vyplněny maltou. Tím se vytvoří potřebná tlaková klenba.
Podpěry je možné odstranit po úplném zatuhnutí tlačené oblasti, kdy se překlad stává plně nosným.
Malta, tenkovrstvá malta
Odborné nanesení malty je důležitým předpokladem pro dobře fungující stěny z vápenopískových prvků. Ložné spáry se promaltovávají po celé ploše.
Například u dvouvrstvých příček v domě je výhodné odborné natažení tenkého maltového lože pomocí dávkovačů, aby se malta nedostala do vzduchové vrstvy a neomezovala tím zvukovou izolaci. Stejně tak správně nanesená malty pomůže při snadnější aplikaci kontaktního zateplovacího fasádního systému na vápenopískové zdivo.
Aplikace malty
Podle účelu je vhodné nanášení malty maltovacími saněmi. Předvším u tenkovrstvého zdiva je nutné zamést před aplikací malty horní vrstvu bloků. Doporučujeme přitom zděnou konstrukci navlhčit, dle okolní teploty většinou postačí namáčení smetáčku. Maltovací saně jsou přesně nastavitelné jak pro normální tak i tenkovrstvou maltu na příslušnou výšku maltového lože a jejich použitím se snižují ztraty malty a optimalizuje její spotřeba. Pro tenkovrstvou maltu se používá k tomu účelu upravená ozubnice maltových sání.
Tenkovrstvá malta
Ložné spáry se natahují v závislosti na povětrnostních podmínkách v cca. 2-3 m a tvárnice se kladou na sraz postupně těsně za sebe. Tvárnice lze následně vyrovnat gumovým kladivem. Rovnoměrné nanášení malty při použití maltovacích saní umožňuje kladení tvárnic bez mezer. U tvárnice se systémem péro drážka lze docílit tak rovných ploch, že je možné použít tenkou a cenově levnější omítku (cca 5 mm).
Použití tenkovrstvé malty:
VAPIS tenkovrstvá malta pro zdění z přesných bloků s vysokou přilnavostí a distančními zrny, zajišťujícími minimální tloušťku ložné spáry. Rozmíchání malty provést rozmíchávací metlou. Při zdění z vápenopískových systémů bezpodmínečně nanášet maltu maltovým dávkovačem (maltovací sáně)
Doba pro zpracování ≤ 240 min.
Doba pro korekce ≤ 7 min.
Tyto doby zpracování platí pro teploty zdících prvků a okolního vzduchu okolo 20°C.
Při teplotách pod +5°C již není možné bezpečné zpracování VAPIS tenkovrstvé malty. Rovněž při extrémně vysokých teplotách (přes 35°C) musí být přijata vhodná opatření pro spolehlivé zpracování.
Nepřimíchávat žádné přísady!
Vydatnost:
1 tuna = cca 850 litrů čerstvé malty
1x 20kg pytel = cca 17 litrů / 27 kg čerstvé malty
Přídavek vody cca 7 litrů / pytel
Zdění za mrazu a horka
Práce v zimním období je u všech druhů zdících materiálů (cihly, vápenopískové prvky, pórobeton, duté tvárnice, betonové tvárnice) a druhů malty (normální malta, tenkovrství malta, lehčená malta) a u betonu zásadně kritická.
Nižší teploty brání, popř. prodlužují tuhnutí (hydrataci) malty a narušují tím spojení mezi prvky a maltou. Z tohoto důvodu musí být čerstvé zdivo a beton včas chráněny před mrazem, např. zakrytím. Na promrzlém zdivu nelze dále zdít.
Zdění v mrazech vyžaduje souhlas zadavatele. V ČSN EN 1996-2/NA oddíl 3.6.3 NA.3 je dále předepsáno, že z amrazu se smí pracovat pouze při podniknutí speciálních ochranných opatření.
Ve smyslu ČSN EN 1996-2 je možné stanovit skutečnost mrazu pouze odečtem teploměru. V takovém případě musí být dodržována následující pravidla:
- Při mrazu se smí zdít jen při provedení speciálních ochranných opatřeních (např. zateplením celého pracoviště).
- Použití rozmrazovacích prostředků a ochranných prostředků proti mrazu není přípustné; čerstvé zdivo musí být chráněno před mrazem.
- Je zakázáno používat zmrzlé stavební materiály.
Části zdiva poškozené mrazem či jinými vlivy musí být před další výstavbou odstraněny.
Někteří výrobci suchých maltových směsí nabízejí takzvanou zimní maltu, kterou lze zpracovávat i při nižších teplotách. Tento pojem se nevztahuje na používání v mrazu. Je nutné jej chápat tak, že receptura této malty byla přizpůsobena povětrnostním podmínkám panujícím během zimy, nemá však žádný vliv na "rozmrazení" kapilární vlhkosti v zamrzlých blocích, což vede k nepropojení malty a zdiva a může způsobit jeho následné poruchy popř. i jeho destrukci.
Ochranná opatření a další přípravné práce platí pro zděné konstrukce a zdící prvky i při použití této malty.
Pracoviště a pracovní plochy na stavbách nesmí být v žádném případě zbavovány ledu a sněhu rozmrazovacími solemi, ale mechanicky nebo vodní párou. V opačném případě hrozí nebezpečí výkvětů ve zdivu, které mohou vést k poškození pohledového zdiva či omítky a nátěru.
Použití rozmrazovacíh solí v bezprostřední blízkosti stávajících budov rovněž představují riziko a nesmí být používany.
I vysoké teploty během léta představují nebezpečí pro čerstvé zděné konstrukce. Velká horka vedou k rychlejšímu odpařování záměsové vody obsažené v čerstvě zpracované maltě. případný vítr toto odpařování může ještě urychlit. Pokud panují tyto podmínky dlouhodoběji, je možné, že k vytvrdnutí malty nebude k dispozici dostatek vody a nebude dosaženo potřebné pevnosti malty stejně tak spojení malty s bloky. Navíc mohou přesušené bloky "odsát" mokré maltové směsi nežádoucí množství záměsové vody, se stejným efektem.
Snadné a praktické řešení: navlhčení cihel a bloků
Při zdění se zdící maltou se za popisovaných podmínek doporučuje velmi suché cihly a tvárnice jednu hodinu před zděním důkladně namočit a čerstvě postavené stěny zakrýt fólií na ochranu před příliš rychlým vysycháním. Při běžných letních teplotách postačí navlhčení horní hrany bloků mokrým smetáčkem.
Pohledové zdivo - zpracování
Z vápenopískových prvků lze stavět i esteticky náročné vnější nebo vnitřní stěny v technice režného pohledového zdiva. Konečný výsledek při tom závisí nejen na kvalitě cihel, ale i na úrovni zpracování i skladování materiálů na stavbě.
Pro vnější pohledové zdivo se používají mrazuvzdorné plné vnější pohledové cihly (označení Vb). Produktovou paletu doplňují vápenopískové pohledové překlady a věncovky, obojí v příslušných tloušťkách 115 resp. 175 mm. Díky nim lze realizovat kompletní lícové a obložené zděné konstrukce z vápenopískových produktů.
Pokud není lícové zdivo natíráno, je nutné pro jednu budovu použít obklad z jednoho závodu, jinak nelze vyloučit barevné rozdíly. Současně by mělo být na jeden objekt k dispozici dostatečné množství cihel, aby vystačily na celou danou část výstavby nebo alespoň jednu část zdi, protože nelze vyloučit drobné rozdíly mezi výrobními šaržemi.
Pohledové cihly dodáváme chráněné fólií a na paletách. Tím se zajistí šetrná manipulace při nakládce a vykládce a ochrana balíků s produkty před znečištěním. Doprava na stavbu probíhá klasickými návěsy 24 tun. Místo vykládky na stavbě musí být připraveno připravit tak, aby mohly být cihly vyloženy na pevný a rovný podklad. Jakékoliv nerovnosti podkladu a špatná úroveň skladování pohledových cihel před uložením se projeví minimálně na kvalitě jejich hran. Z téhož důvodu doporučujeme i pro další transport na stavbě upřednostnit přenos jeřábem / jeřábovou rukou před dopravou vysokozdvižným vozíkem.
Případné poškození cihel se musí dodavateli oznámit při dodávce, v každém případě ale nejpozději před jejich uložením. V žádném případě by se neměly tvárnice ani cihly použít a až poté reklamovat.
Lícové cihly a obklady KS by měly mít vždy čistou jednu čelní a podélnou stranu ohraničenou ostrými hranami. To je nutné zohlednit při vyzdívce – ne vždy znamená jedná sražená hrana nepoužitelnost cihly, stačí ji otočit. Při zvýšených požadavcích, např. u oboustranně pohledové jednovrstvé zděné konstrukce, může být nutné na stavbě vytřídit určitý počet nevhodných cihel.
U pohledové zděné konstrukce, předezdívek nebo jednovrstvé zděné konstrukce s jednou řadou cihel v každé vrstvě se obecně provádí podélná vazba. Pro zlepšení zabezpečení proti trhlinám se upřednostňuje vazba s překrytím o půl cihly před překrytím o čtvrt cihly.
Ve venkovním pohledovém zdivu plní zdící malta mimo jiné i tu funkci, že spolu s cihlami tvoří kompaktní plochu, která odolává povětrnostním vlivům. Pro tyto účely musí zdící malta na cihlách dobře držet. Jinak se tvoří ploché otvory mezi cihlami a maltou ve spárách, tzv. listové kapiláry, které napomáhají pronikání srážkové vody do zdiva a zhoršují tak jeho životnost. Proto doporučujeme pro venkovní pohledové zdivo vystavené povětrnostním vlivům používat k tomuto účelu vyráběné suché maltové směsi.
Cihly nasávají z čerstvé malty část záměsové vody. Aby se malta nespálila, musí vykazovat schopnost zadržovat vodu přizpůsobenou absorpční schopnosti vápenopískových prvků.
Pro lícové prvky nesmí malta obsahovat soli, hlínu a jiné organické nebo anorganické nečistoty, které by mohly způsobit kvetení nebo zabarvení lícového zdiva. V praxi se velmi dobře osvědčují suché průmyslově vyráběné maltové směsi.
Průmyslově vyráběná malta je výhodnější než staveništní malta z níže uvedených důvodů:
- Konstantní kvalita a spolehlivost díky zajištění přesného dávkování surovin a tím i jednodušší manipulace na stavbě.
- její přizpůsobení na absorpční schopnosti vápenopískových lícových prvků a tím i vyšší zajištění proti spálení malty. Vyšší pevnost malty = vyšší a rychlejší přilnavost.
- Snadnější logistika a současná dodávka cihel a malty.
- Lícové zdivo z vápenopískových prvků lze finalizovat i pomocí hladké spárovací hmoty nebo dodatečným vyspárováním. K tomu jsou díky jejich technickým vlastnostem a vzhledu vhodné suché průmyslově vyráběné malty.
- Suché průmyslově vyráběné malty mohou být probarvovány a umožňují tak cílené zhotovení požadovaného barevného vzezření pohledového zdiva
- Pro zděné konstrukce vystavené silným srážkám lze maltu podobně jako vnější omítky hydrofobizovat. Do malty se při tom přimíchají hydrofobní příměsi, např. stearin.
Pohledové zdivo - spáry
Ke zhotovení opticky i technicky bezvadných spár vápenopískové zděné pohledové konstrukce je možné použít různé techniky, jako např. zahlazení spáry v jednom kroku, při které je zdící malta přímo při vyzdívce vyhlazena hadicí nebo spárovací špachtlí. Jinou technologií je dodatečné vyspárování, při kterém je spárovací malta po dokončení plochy pohledové zděné konstrukce nanášena zvlášť v samostatném pracovním úkonu; k tomuto účelu jsou velmi vhodné spárovací hmoty.
Méně často je u pohledového zdiva používána tzv. vymývaná spára. Vymýváním spár pomocí štětce během vyzdívky lze pak docílit více či méně rustikálního vzhledu pohledové zděné konstrukce, kterou lze následně opatřit krycím nátěrem. Vymývané zděné konstrukce se uplatňují častěji jako sklepní zdivo, ve vedlejších místnostech nebo u průmyslových budov jako cenově příznivější řešení, s ústupkem na požadovanou optickou kvalitu zdiva.
Tvar vymývané spáry by neměl bránit odtékání dešťové vody. Proto je nutné horní stranu ložných ploch cihel vždy zcela zakrýt maltou.
U zahlazení spáry v jednom kroku jsou spáry v celé své hloubce vyplněny jednolitě, to znamená, že zdící malta je zároveň spárovací maltou. Při tom se jedná o technicky bezproblémovou a velmi hospodárnou technologii, ovšem za předpokladu, že zedníci ovládají technologii zahlazení spár a docílí opticky bezvadného vzhledu spár. Barva spár je při tom dána zdící maltou.
Provedení:
Při vyzdívce se zbobtnalá zdící malta po svém počátečním ztuhnutí hladce rozetře pomocí spárovací špachtle nebo kusu hadice souvisle s přední hranou lícového zdiva a tím se utěsní. Vznikne tak mírně zaoblená spára, s vydutím dovnitř zdiva.
Tato technologie vyžaduje dobře zpracovanou zdící maltu a její příznivou schopnost absorpce vody. Při bobtnání nesní malta ze spár vytékat na cihly a znečistit je. U lícových cihel se velmi osvědčují průmyslově vyráběné malty.
Čerstvé lícové zdivo musí být chráněno před silným deštěm a sluncem a v letním suchém počasí se musí případně pokropit vodou.
Při dodatečném spárování se po zhotovení pohledového zdiva musí spárovací malta / hmota zvlášť nanést do spáry již hotového zdiva tak, aby ve spáře nevznikly dutiny a spáry byly uzavřeny souvislou masou malty / hmoty zarovnanou s hranami cihel nebo zdiva. Tak vznikne hladká spára. Barva konečné spáry tak může být zcela nezávislá na barvě vlastní zdící malty.
Provedení:
Spáry lícového zdiva se při vyzdívce vyškrabávají (nejlépe ještě do čerstvé malty) minimálně 1,5 cm hluboko a před aplikací spárovací malty / hmoty čistí a důkladně zvlhčují. Vlhká až plastická spárovací malta se nanáší a zhutňuje spárovací lžící, aby byly ložné a styčné spáry spolu dobře spojeny. Při tom je nutné dbát na dobrou přilnavost malty k cihlám. Čerstvé lícové zdivo musí být chráněno před silným deštěm a sluncem a v letním suchém počasí se musí případně pokropit vodou. Spárovací malta se nesmí roztírat na pohledové cihly.
Pro stejnoměrný vzhled spár by se mělo provádět dodatečné spárování jen za příznivého suchého počasí. U bílé spárovací malty je také nutné dbát na to, aby se nevhodným nástrojem bílé spáry nezbarvily při otěru ocelí. Používejte proto například jen spárovací lžíci z nerezové oceli.
Pohledové zdivo - čištění, opravy
Velmi vhodné je provádět již vlastní zhotovení vápenopískové pohledové zděné konstrukce tak, aby se nemusela následně vůbec čistit. Tak docílíte nejlepšího výsledku ve vzhledu hotové stěny či fasády. Pozdější impregnace nebo nátěry nedokáží chyby ve zpracování nebo optické vady zakrýt.
Proto je nutné obkladové prvky během výstavby chránit před znečištěním a nadměrným promočením, např. je dobré je zakrýt fólií. Případné nečistoty, jako jsou stříkance od malty a prach, musí být odstraněny ještě před natíráním nebo spárováním.
Protože kyseliny a jiné silné chemické čisticí prostředky mohou narušit povrch cihel, není možné je u čerstvě zhotoveného vápenopískového pohledového zdiva používat. Čištění čistidly na bázi kyseliny chlorovodíkové je zcela nepřípustné. To je nutné dodržovat především u lícových zděných konstrukcí a venkovního pohledového zdiva.
Při silném znečištění, například na starším venkovním pohledovém zdivu, se doporučuje čištění na mokro. Tímto způsobem by se měly čistit především větší souvislé plochy, u malých a ohraničených ploch může vzniknout riziko poškození jiných částí konstrukce vodou. Dobrých výsledků lze docílit následujícími metodami čištění:
- Čištění na mokro čistou vodou – dle účelu lze přidat i saponát, který sníží povrchové napětí vody a rýžový kartáč.
- Čištění vodní párou – do vody můžete rovněž přidat technický saponát. Čištění vodní párou se dobře osvědčilo u velkých ploch a obkladů z drsných nebo bosovaných prvků. U vnějších pohledových cihel je nutné dbát na to, aby odpovídajícím nastavením trysek a dostatečnou vzdáleností trysky od zdiva nebyl proud horké vody příliš silný, aby povrch cihel nenarušil. Způsob čištění případně nejprve ověřte na zkušební ploše.
Pouze u odolných nečistot by se měly používat chemické čisticí prostředky – jako 6% kyselina octová nebo speciální čističe cihel vhodné pro vápenopískové venkovní pohledové cihly. Protože chemické čisticí prostředky povrch cihel zdrsňují a mohou tak změnit i jejich barvu, mělo by se čištění nejprve vyzkoušet na zkušební ploše. To platí především tehdy, pokud není zděná konstrukce po čištění opatřena krycím nátěrem. Po vyčištění chemickými prostředky se doporučuje obkladové zdivo naimpregnovat.
Čištění pohledového zdiva čistidly na bázi kyseliny chlorovodíkové není přípustné. Metodu čištění je nutné nejprve ověřit na zkušební ploše.
Chybějící zdivo, dutá místa, utržené spáry více než 0,2 mm šířky (v lícovém zdivu) a vertikální nebo horizontální trhliny musí být opraveny.
Při krycích opravách lze opravit poškození zdiva špachtlí a speciální maltou na vysprávky zdiva.