Tepelná ochrana, Protihluková ochrana a Požární ochrana jsou pro
příjemný pocit a bezpečnost osob v objektu nezbytné.

Stavební fyzika

Tepelná ochrana

Konečná spotřeba energie domácností je významně určována spotřebou prostorového tepla. Je pozitivní, že existuje celá řada ověřených způsobů vedoucích ke snížení spotřeby energií, mnohá úsporná opatření však vyvolávají i další pozitivní efekty, než jen pouze ekonomickou úsporu nákladů. K nim patří i zvýšený komfort nebo např. zlepšení možností dlouhodobého udržení hodnoty substance stavby.

Vápenopískový průmysl zastává již několik desetiletí filozofii důsledného oddělení funkcí jednotlivých vrstev vnějších zděných konstrukcí. Celou konstrukci je pak díky tomu možné individuálně přizpůsobit, i s výhledem na dlouhodobý nárůst požadavků, např. v oblasti tepelné ochrany. Tím se stává vápenopísek flexibilním a lehce přizpůsobitelným zdícím materiálem silně orientovaným na trendy brzké u vzdálenější budoucnosti.

Konstrukce vnějšího zdiva z vápenopísku

Níže uvádíme přehled běžných konstrukcí vnějšího zdiva z vápenopískových prvků:

Jednovrstvá vnější vápenopísková stěna s tepelnou izolací
Dvouvrstvá vnější vápenopísková stěna s jádrovou izolací
Dvouvrstvá vnější vápenopísková stěna s tepelnou izolací a vzduchovou vrstvou
Jednovrstvá vnější vápenopísková stěna se zavěšeným odvětrávaným fasádním obkladem
Jednovrstvá sklepní vápenopísková stěna s vnější tepelnou izolací

Orientační hodnoty součinitele prostupu tepla U vápenopískových vnějších zdí

	Tloušťka systému [cm]	Tloušťka izolace [cm]	U [W/(m²·K)] λ [W/(m·K)]				Složní stěny
	Tloušťka systému [cm]	Tloušťka izolace [cm]	0,022	0,024	0,032	0,035	Složní stěny
	29,5	10	0,20	0,22	0,29	0,31	Jednovrstvá vnější vápenopísková zeď s izolačním systémem (ETICS) 1 cm vnitřní omítka (λ = 0,70 W/(m·K)) 17,5 cm zdivo VAPIS TOH 1,8¹⁾ ETICS dle specifikace ~ 1 cm vnější omítka (λ = 0,70 W/(m·K))
	34,5	15	0,14	0,15	0,20	0,22
	39,5	20	0,11	0,11	0,15	0,16
	44,5	25	0,09	0,09	0,12	0,13
	49,5	30	0,07	0,08	0,10	0,11
	41,0	10	0,19	0,21	0,27	0,29	Dvouvrstvá vnější vápenopísková zeď s tepelnou izolací 1 cm vnitřní omítka (λ = 0,70 W/(m·K)) 17,5 cm zdivo VAPIS TOH 1,8¹⁾ tepelná izolace typ WZ 1 cm spára, R = 0,15 11,5 cm³⁾ vápenopískové pohledové zdivo (Vb TOH 2,0)¹⁾
	43,0	12	0,16	0,18	0,23	0,25
	45,0	14	0,14	0,16	0,20	0,22
	47,0	16²⁾	0,13	0,14	0,18	0,19
	49,0	18²⁾	0,11	0,12	0,16	0,17
	51,0	20²⁾	0,10	0,11	0,15	0,16
	44,0	10	0,20	0,22	0,28	0,30	Dvouvrstvá vnější vápenopísková zeď s izolačním systémem a vzduchovou mezerou 1 cm vnitřní omítka (λ = 0,70 W/(m·K)) 17,5 cm zdivo (nosné) VAPIS, TOH 1,8 ¹⁾ tepelná izolace typ WZ Vzduchová mezera ≥ 4 cm dle ČSN EN 1996-2/NA (na vnitřní straně dutiny malta setřená) 11,5 cm³⁾vápenopískové pohledové zdivo VAPIS (Vb TOH 2,0)¹⁾
	46,0	12²⁾	0,17	0,18	0,24	0,26
	31,5	10	-	-	0,28	0,30	Jednovrstvá vnější vápenopísková zeď s odvětrávanou zavěšenou fasádou 1 cm vnitřní omítka (λ = 0,70 W/(m·K)) 17,5 cm zdivo VAPIS, TOH 1,8¹⁾ Nehořlavá izolace typ WAB 2 cm odvětrání Fasádní obklad (tloušťka dle druhu obkladu)
	33,5	12	-	-	0,24	0,26
	37,5	16	-	-	0,18	0,20
	41,5	20	-	-	0,15	0,16
	46,5	25	-	-	0,12	0,13
	51,5	30	-	-	0,10	0,11
	52,5	10	-	-	-	0,34	Jednovrstvá sklepní vápenopísková zeď s vnější izolací(obvodová izolace) 36,5 cm zdivo VAPIS, TOH 1,8¹⁾ Obvodové izolační desky⁴⁾ typ PW Hydroizolace
	57,5	15	-	-	-	0,25
	62,5	20	-	-	-	0,20
	67,5	25	-	-	-	0,17
	52,5	10	-	-	-	0,32	Jednovrstvá sklepní vápenopísková zeď s vnější izolací(obvodová izolace) 36,5 cm zdivo VAPIS, TOH 1,4¹⁾ Obvodové izolační desky⁴⁾ typ PW Hydroizolace
	57,5	15	-	-	-	0,24
	62,5	20	-	-	-	0,20
	67,5	25	-	-	-	0,17
Jako izolaci lze použít se zohledněním vlastností materiálu a v závislosti na konstrukci všechny normované a úředně schválené izolační materiály, např. desky z tvrzené pěny (PE) nebo minerální vlny apod. ¹⁾ Použitím jiných tloušťek nebo třídy objemové hustoty (TOH) prvků se hodnoty U mění jen nevýznamně. ²⁾Při použití úředně schválených kotev s rozestupem vrstev ≤ 20 cm ³⁾ ČSN EN 1996-2/NA možno 9 cm ⁴⁾ Konstanta ∆U = 0,04 W/(m·K) podle příslušných stavebně technických osvědčení je již zohledněna.

Tepelná vodivost vápenopískových prvků

Struktura	Objemová hmotnost¹⁾ p [kg/m³]	Výpočtová hodnota tepelné vodivosti λ [W/(m·K)]	Směrná hodnota součinitele difzního odporu²⁾ μ
1. Vápenopískové zdivo a vápenoískové výrobky
1.1. Zdivo z vápenopískových prvků dle ČSN EN 771-2	1.200 1.400	0,56 0,70	5/10
1.1. Zdivo z vápenopískových prvků dle ČSN EN 771-2	1.600 1.800 2.000 2.200	0,79 0,99 1,10 1,30	15/25
1.2 Tepelně-technicky optimalizované vápenopískové prvky (IZO bloky) dle všeobecného Stavebně technického osvědčení (Zulassung)	1.000 1.200	0,27 0,33	5/10

Teplné mosty

S neustále se zvyšujícími nároky na energetickou účinnost budov, s výhledem do budoucna až ve standartu energeticky plusových domů, hrají tepelné mosty a vzduchotěsnost obálky objektu stále větší roli. Tepelné mosty jsou ta slabá místa v konstrukci budovy, která na rozdíl od svého okolí vykazují zvýšené proudění tepla s následujícími možnými důsledky:

Snížení povrchové teploty těchto míst se zvýšením nebezpečí kondenzace vody a tím tvorby plísní
Zvýšené tepelné ztráty s důsledkem v nárůstu potřeby a spotřeby energie.

Tepelné mosty se v rámci EnEV zohledňují korekčním činitelem tepelného mostu ΔUWBnásldovně:

ΔUWB= 0,10 W/(m²K) bez prokázání výpočtem
ΔUWB= 0,10 W/(m²K) bez prokázání výpočtem
Podrobný výpočet účinku tepelného mostu provádět pomocí součinitele tepelných ztrát tepelnými mosty (hodnoty ψ).

Vně izolované stěny z vápenopískových prvků nevykazují téměř žádné tepelné mosty. Pomocí Katalogu tepelných mostů (němčina) je možné provést jednoduché detailní posouzení tepelného mostu. Hodnoty v Katalogu tepelných mostů pro vápenopískové prvky jsou stanoveny dle DIN V 18599 a jsou tedy spolehlivé a jisté. Mohou být použity pro stanovení tepelné bilance objektu dle DIN V 18599, DIN V 4108-6 a PHPP.

Minimalizace účinků tepelných mostů použitím vápenopískových IZO bloků

Při použití tepelně izolujících vápenopískových prvků (označovaných často též jako vápenopískové izolační IZO bloky popřípadě jako také tepelně optimalizované vápenopískové prvky), s vysokou třídou pevnosti v tlaku (20 kN/mm2), lze i u velkých budov přibližně dodržet princip obvodové úrovně izolace na spodním konci budovy. To vede nejen ke znatelnému snížení případných úniků tepla přes patu zdi do základů, ale zajistí se tím i vyšší odolnost zděné konstrukce v tlaku dle ČSN EN 1996/NA a dále i v rámci požární a protihlukové ochrany.

Vzduchotěsnost

Vzduchotěsnost pláště budovy je důležitou součástí tepelné ochrany, neboť větší tepelnou výměnou na netěsných místech obálky zde může docházet ke kondenzaci vody a tím tvorbě plísní a dalším škodám. Vzduchotěsnost je u zděných vápenopískových konstrukcí zajištěna snadněji v porovnání s lehkými konstrukcemi, protože vápenopískové konstrukce obsahují méně detailů náchylných k chybám a protože jejich vzduchotěsnost vzniká již díky jednovrstvé vnitřní omítce a je dále zvyšována jednotlivými vrstvami konstrukce vnější izolace.

Tepelná ochrana v létě

Dobrá tepelná ochrana během léta zajistí, aby byly i ve velmi horkém období vnitřní teploty v budově udržovány na komfortně nízké úrovni. Masivní, teplo akumulující vápenopískové prvky se v tomto ohledu chovají obzvláště příznivě. Třídy objemové hmotnosti ≥ 1,8 v kombinaci s železobetonovými stropy (samozřejmě, bez vnitřních izolací venkovního zdiva) jsou při posuzování obytných budov paušálně hodnoceny jako těžké konstrukce.

Ve srovnání s lehkými stavebními konstrukcemi se vnitřní teploty v objektech z vápenopísku pohybují i bez ventilace o více než 4°C níže. Přirozená akumulace tepla u vápenopískových prvků odnímá vnitřnímu vzduchu přebytečné teplo a ukládá je. Sníží se tak maximální vnitřní teplota a během léta je zajištěno příjemné vnitřní klima pro bydlení i práci.

Aby budovy sloužící k bydlení a podobným účelům byly i v létě maximálně komfortní i bez klimatizace a nebyly v nich nadmíru překračovány přijatelné teploty, nesmí činitel prostupu sluneční energie dle DIN 4108-2:2013-02 překročit maximální hodnotu Szul. Posouzení musí být provedeno pro tzv. "kritické prostory", které jsou nejsilněji vystavovány slunečnímu záření. Kritické jsou velké plochy oken orientované na jih nebo západ, nízká schopnost akumulace tepla stavebními materiály a nedostatečná možnost nočního větrání. Rohové místnosti s více fasádami jsou obzvláště problematické.

Pomocí Kalkučního programu pro posouzení letní tepelné ochrany lze vyhodnocení provést velmi jednoduše a jistě.

Možnosti podpory z veřejných zdrojů

Zatímco v České republice je podpora nízkoenergeticky účinné výstavby dána především legislativními požadavky, přičemž podpora ekonomická se soustředí na nesystémově různě definované etapy programů "Zelená úsporám", německý Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW) podporuje výstavbu energeticky úsporných domů systematicky a je možné považovat jej za vhodný příklad i pro naše české prostředí. Podpora je zajištěna formou úrokově výhodné půjčky na max. 30 let a max. 5 počátečních let osvobozených od splátek a je poskytována soukromým investorům bankou nebo spořitelnou. Podmínky podpory pro energeticky účinné domy 70, energeticky účinné domy 55 a pasivní domy najdete v programu KfW 153 „Energeticky účinné stavebnictví“. Na stavbu a prvotní zakoupení energeticky účinných domů jsou - odstupňovaně dle spotřeby primární energie – poskytovány úrokově zvýhodněné půjčky a příspěvky. Kompletní doporučení vápenopískového průmyslu pro výstavbu energeticky účinných domů jsou k dispozici v sekci pro stahování.

Technické poradenství

Kontaktní formulář

Informace pro Vás v jednom místě

Downloadcentrum

Zum Anfang

Protihluková ochrana

Protihluková ochrana je pro komfort a zdraví mimořádně důležitá. To platí nejen pro domov, kde by si chtěli lidé odpočinout, ale i pro pracoviště. Zde může být zatížení velmi vysoké, pokud na něm dochází souběhu hlasitých i tichých pracovních činností.

Hladiny hluku

Zvukově izolační vlastnosti vápenopísku

Zvukově izolační vlastnosti vápenopískových prvků jsou dány jejich objemovou hmotností a z ní vyplývající plošné hmotností zdiva včetně malty a omítek. Platí víceméně přímá úměra – čím vyšší objemová hmotnost prvku, tím vyšší útlum hluku. Při prokazování zvukově izolačních vlastností odkazuje společnost VAPIS stavební hmoty s r.o. na německou normu DIN 4109 Schallschutz im Hochbau (Protihluková ochrana u pozemních staveb), především její část Beiblatt 1, která na základě historicky provedených měření a zkušeností definuje zvukově izolační vlastnosti zdiva z vápenopískových zdících prvků, především váženou stavební neprůzvučnost R´w (v němčině „bewertetes Schalldämmaß“) na základě objemové hmotnosti zdícího materiálu resp. z ní vyplývající plošné hmotnosti zdiva. Například:

jednovrstvé zdivo 24 cm, objemová hmotnost 2000 kg/m3 - R´w = 55–56 dB a splňuje tak s velkou rezervou požadavek normy (53 dB).
Dvouvrstvé mezidomovní zdi řadových domů 2 x 17,5 cm, objemová hmotnost 2000 kg/m3 - R´w = 69 dB (normou předepsána hodnota R´w = 57 dB).
Jednovrstvé zdivo 20 cm, objemová hmotnost 2200 kg/m3 - R´w = 54 dB (norma = 53 dB).

Výsledky ověřovacích zkoušek na konkrétních stavbách dosahují ještě o 1 – 2 dB vyšší hodnoty, tyto jsou ovšem ovlivněny řadou dalších faktorů (navazující prvky konstrukcí, stropy, kvalita zpracování zdiva, apod.). Proto jsou konkrétní výsledky naměřeny na příslušné konkrétní stavbě ryze individuální a nelze je zevšeobecňovat.Tato norma vychází z mnoha desetiletí nejrůznějších měření a praktických výsledků zkoušek; tyto zkušenosti jsou pak zachyceny v konkrétních tabulkových hodnotách normy a jsou ze strany schvalovacích orgánů posuzovány jako dosažené, pokud projekt prokáže použití příslušné hmoty stavebního zdícího materiálu.

Vážená stavební vzduchová neprůzvučnost R´w vápenmopískových prvků VAPIS:

Zum Anfang

Požární ochrana

Při použití vápenopískových zdicích prvků je požární ochrana automaticky obsažena a tím i zajištěna. Zděné vápenopískové konstrukce jsou na základě výrobní technologie svých dílů a jejich složení nehořlavé a mají i díky své únosnosti a stabilitě v případě požáru velmi příznivé požární vlastnosti a chování.

Stavebně-technické požadavky

Požární ochrana je podobněji upravena v ČSN EN 1996-1-2 a souvisejících předpisech. Hlavní požadavek stavebních předpisů zní: „Stavby musí být umístěny, stavěny, měněny a udržovány tak, aby

se předcházelo vzniku požáru a šíření ohně a kouře (šíření požáru),
aby při požáru byla možná záchrana osob a zvířat a
aby bylo možné účinné hašení požáru.“

Ve smyslu stavebního práva a dle ČSN EN 1996-1-2, jsou stěny budovy požárně technicky děleny do různých typů:

Nosné, prostor uzavírající stěny jsou dílce namáhané převážně v tlaku, které musí v případě požáru zajistit nosnost a navíc zabránit šíření požáru z jednoho prostoru do jiného, např. stěny schodišť, mezibytové zdi, stěny k únikovým cestám nebo protipožární zdi. V případě požáru jsou namáhány pouze z jedné strany.

Nosné, prostor neuzavírající stěny jsou dílce převážně namáhané v tlaku, které musí v případě požáru zajistit pouze nosnost, např. nosné vnitřní stěny jednoho požárního úseku (bytu). Náleží k nim rovněž obvodové zděné panely kratší ≤ 1,0 m, zděné pilíře a stejně tak krátké stěny. V případě požáru jsou namáhány ze dvou, tří nebo čtyř stran.

Nenosné stěny jsou dílce, které jsou v případě požáru namáhány víceméně pouze svou vlastní hmotností a které neslouží jako ztužující stěny proti zalomení; musí ale přenášet na nosné dílce zatížení větrem působící na jejich plochu. Nenosné stěny jsou z požárně technického hlediska zásadně příčkami uzavírajícími prostor.

Protipožární a komplexně dělící stěny jsou prostor uzavírající dílce, na které jsou kladeny zvýšené požadavky z hlediska požární ochrany.

Dimenzování nosných konstrukcí pro případ požáru se provádí dle části 1-2 Eurocode 6 ve vazbě na národní přílohy.

Vápenopískové zdící prvky patří k nehořlavým stavebním materiálům a odpovídají evropské třídě A1.

Konstrukce s délkou minimálně jeden metr jsou klasifikovány z požárně technického hlediska jako stěny. Třída objemové hmotnosti použitých vápenopískových prvků je přitom pro jejich zatřídění do tříd požární odolnosti bezvýznamná.

Označení a klasifikace stěn dle ČSN EN 13501-2

Označení	Nosné zdivo		Nenosné vnitřní zdivo	Nenosné vnější zdivo	Stěny s namáháním rázem nosné / nenosné
Označení	Neuzavírající prostor	Uzavírající prostor	Nenosné vnitřní zdivo	Nenosné vnější zdivo	Stěny s namáháním rázem nosné / nenosné
Ohnivzdorný	R 30	REI 30	EI 30	E 30 (i t o) a E 30-ef (i T o)	REI-M 30 EI-M 30
Vysoce ohnivzdorný	R 60	REI 60	EI 60	E 60 (i t o) a E 60-ef (i T o)	REI-M 60 EI-M 60
Odolný proti požáru	R 90	REI 90	EI 90	E 90 (i t o) a E 90-ef (i T o)	-
Požární stěna	-	-	-	-	REI-M 90 EI-M 90
Požární odolnost 120 min.	R 120	REI 120	EI 120	-	REI-M 120 EI-M 120

Vysvětlivky kritérií klasifikace a doplňující údaje ke klasifikaci požární odolnosti dle ČSN EN 13501-2

Původ zkratky	Kritérium	Oblast použití
R (Résistance)	Únosnost	K popisu požární odolonosti
E ((Etanchéité)	Uzavření prostoru
I (Isolation)	Tepelná izolace (při působení požáru) – teplotní kritérium na povrchu stěny odvráceném od požáru
W (Radiation)	Omezení prostupu záření
M (Mechanical)	Mechanické působení na stěny (namáhání rázem)

Tabelární průkazy

Nenosné, prostor ohraničující stěny

Kritéria EI pro vápenopískové zdivo dle ČSN EN 1996-1-2/NA pro vápenopískové zdicí prvky vyráběné dle ČSN EN 771-2:

Prvek/ Druh malty	Min. tloušťka stěny [mm] pro zařazení do třídy požární odolnosti EI v (minuty) t_fi,d
Prvek/ Druh malty	30	60	90	120	180
Plné, děrované a duté bloky, (také jako přesné bloky) na normální i tenkovrstvou maltu	115 (115)	115 (115)	115 (115)	115 (115)
	115 (115)	115 (115)	115 (115)	115 (115)	175 (140)²⁾
Velkorozměrové bloky VAPIS QUADRO a pohledové bloky se zkosenou hranou na tenkovrstvou maltu	100 (100)			115 (115)	175 (115)
Doplnění dle DIN 4102-4	Minimální tloušťka d [mm] pro požární třídu odolnosti
Doplnění dle DIN 4102-4	F 30-A	F 60-A	F 90-A	F 120-A	F180-A
Plné a duté maloformátové cihly na normální popř. nebo tenkovrstvou maltu	70 (50)	³⁾ (70)	³⁾ (100)	^3) 3)	^3) 3)
Velkoformátové bloky, QUADRO a příčkovky na tenkovrstvou maltu	70 (50)	70 (70)	100 (70)	^3) 3)	^3) 3)
^{Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannou omítkou např. sádrovou omítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1. 1) Hodnoty platí pro výšky stěn h ≤ 6 m a štíhlost l_cc = h_ef/t_ef ≤ 40 nenosných stěn. 2) U přesných bloků s omítkou platí t_fi ≥ 115 mm 3) Nenosné zdivo s tloušťkou ≥ 115 mm je regulováno v ČSN EN 1996-1-2/NA.}

Nosné, prostor ohraničující stěny

Kritéria REI pro vápenopískové zdivo dle ČSN EN 1996-12/NA pro vápenopískové prvky vyráběné dle ČSN EN 771-2:

Faktor využití	Minimální tloušťka zdiva t_F [mm] pro zařazení do tříd požární odolnosti REI v (miuta) t_fi,d
	30	60	90	120	180	240
	Plné bloky (také jako přesné bloky či pohledové bloky se zkosenou hranou) stejně jako bloky VAPIS QUADRO - při použití normální i tenkovrstvé malty
	α_6,fi ≤ 0,15	115 (115)	115 (115)	115 (115)	115 (115)	150 (140)	-
α_6,fi ≤ 0,42	140 (150)				175 (140)	-
α_6,fi ≤ 0,70	150 (140)				200 (175)	-
Alternativně: α_fi ≤ 0,70	150 (115)		150 (150)	175 (150)	240 (175)	-
	Při plošně uložených masivních stropech (šířka uložení = tloušťce stěny)
	115 (115)		150¹⁾ (150)	150 (115)	150 (115)	175 (150)
Duté bloky (také jako přesné bloky či pohledové bloky se zkosenou hranou) při použití normální i tenkovrstvé malty
α_6,fi ≤ 0,15	115 (115)	115 (115)	115 (115)	115 (115)	175 (140)	-
α_6,fi ≤ 0,42				140 (115)	200 (140)	-
α_6,fi ≤ 0,70				200 (140)	240 (175)	-
^{1) Při α_fi ≤ 0,6 t_F ≥ 115 mm}
^{Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannnou omítkou, např. sádrovou mítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1.}
^{α_6,fi= Faktor využití dle 3.6.2 (odpovídá přepočtu na stav dle DIN 4102-4 s vyzkoušeným tlakem dle DIN 1053-1, zjednodušený postup)}
^{α_fi = 0,70 odpovídá plnému využití při studeném prpopočtu dle ČSN EN 1996-1-1/NA s α_fi = N_Ed,fi /N_Rd = 0,7 · N_Ed /N_Rd}
^{Hodnoty této tabulky platí i pro minimálni tloušťky jednotlivých vrstev nosného dvouvrstvého zdiva s jednou zatíženou vrstvou (dvouvrstvé vnější zdivo).}

Nosné jednovrstvé, prostor neuzavírající stěny o délce > 1,0 m

Kritéria R pro vápenopískové zdivo dle ČSN EN 1996-12/NA pro vápenopískové prvky vyráběné dle ČSN EN 771-2:

Faktor využití	Min. tloušťka stěny t_F [mm] pro zařazení do třídy požární odolnosti R v (minuty) t_fi,d
Faktor využití	30	60	90	120	180
Plné a duté bloky při použití normální malty
α_6,fi ≤ 0,15	115 (115)	115 (115)	115 (115)	140 (115)	150 (140)
α_6,fi ≤ 0,42			140 (115)	150 (115)	150 (140)
α_6,fi ≤ 0,70			140 (115)	150 (150)	175 (150)
Přesné bloky při použití tenkovrstvé malty
α_6,fi ≤ 0,15	115 (115)	115 (115)	115 (115)	140 (115)	150 (140)
α_6,fi ≤ 0,42				150 (115)	150 (140)
α_6,fi ≤ 0,70				150 (150)	175 (150)
Aternativně: α_fi ≤ 0,70	150	175	200	240	300
^{Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannnou omítkou, např. sádrovou mítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1.}
^{α_6,fi = Faktor využití (odpovídá přepiočtu na stva dle DIN 4102-4 s ověřeným zatížením dle DIN 1053-1, zjednodušená metoda)}
^{α_fi = 0,70 odpovídá plnému využití při studeném prpopočtu dle ČSN EN 1996-1-1/NA s α_fi = N_Ed,fi /N_Rd = 0,7 · N_Ed /N_Rd}

Nosné, prostor neuzavírající pilíře a jednovrstvé stěny o délce </= 1m

Kritéria R pro vápenopískové zdivo dle ČSN EN 1996-12/NA pro vápenopískové prvky vyráběné dle ČSN EN 771-2:

Faktor využití	Tl. stěny [mm]	Min. tloušťka stěny [mm] I_F pro zařazení do třídy požární odolnosti R v (minuty) t_fi,d[
Faktor využití	Tl. stěny [mm]	30	60	90	120	180
α_6,fi ≤ 0,42	115	365	490	(615)	(990)	- ³⁾
	150	300	300	300	365	898
	175	240	240	240	240	365
	240	175	175	175	175	300
α_6,fi ≤ 0,70	115	(365)	(490)	(730)	- ³⁾	- ³⁾
	150	300	300	300	490	- ³⁾
	175	240	240	300 ^{1) / 2)}	300 ¹	490
	240	175	175	240	240	365
Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannnou omítkou, např. sádrovou omítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1
1) Při h_k/d ≤ 10 smí činit l_F =240 mm. 2) Při použití tenkovrstvé malty a h_k/_d ≤ 0,15 smí činit l_F = 240 mm. 3) Minimální délka je l_F ≥ 1,0 m; propočet u vnějších stěn dle tabulky 23; jinak jako prostor neuzavírající stěna dle tabulky 24
α_6,fi= Faktor využití dle 3.6.2 (odpovídá přepočtu na stav dle DIN 4102-4 s vyzkoušeným tlakem dle DIN 1053-1, zjednodušený postup)
α_fi= 0,70 odpovídá plnému využití při studeném propočtu dle ČSN EN 1996-1-1/NA s α_fi = N_Ed,fi /N_Rd = 0,7 · N_Ed/N_Rd

Nosné a nenosné prostor uzavírající požární stěny

Kritérium REI-M a EI-M a Komplexní dělící stěny z vápenopískového zdiva dle ČSN EN 1996-1-2/NA pro vápenopísové prvky vyrobené dle ČSN EN 771-2:

Třída objemové hmotnosti prvku [–]	Min. tloušťka zdiva [mm] t_F pro zatřídění do tříd požární odolnosti REI-M a EI-M v (minuty) t_fi,d30, 60, 90
Třída objemové hmotnosti prvku [–]	1-vrstvé provedení	2-vrstvé provedení
Plné, děrované a duté bloky (také jako přesné bloky a bloky se zkosenou hranou) při použití normální i tenkovrstvé malty
≥1,8	175¹⁾	2 x 150¹⁾
≥1,4	240	2 x 175
≥0,9	300	2 x 200 (2 x 175)
≥0,8	300	2 x 240 (2 x 175)
Přesné elementy při použití tenkovrstvé malty
≥1,8	175²⁾	2 x 150²⁾
≥1,8	200	2 x 175
Komplexní dělící stěny (F 180 + zatížení rázem 4.000 Nm)
Všechny vápenopískové prvky se všemi druhy malty (≥ M5)	365	2 x 240
Přesné bloky a elementy (TPvT ≥ 12 / TOH ≥ 1,6) s tenkovrstvou maltou	240	-
Plné cihly a bloky (TPvT ≥ 12 / TOH ≥ 1,8) s normální maltou M10	240	-
Tabulky dle Z-17.1-338 s normální maltou M10	240	-
^{Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannou omítkou, např. sádrovou omítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1.}
^{1) Při použití tenkovrstvé malty a přesných bloků. 2) S naléhajícím stropem patra s min. REI 90 jako horní konstrukční upevnění.}

Detaily provedení

Pro speciální použití (např. spoje, spáry apod.) musí být dodržena pravidla použití dle Eurocode 6, popř. dle národních úprav, pokud k tomu Eurocode 6 potřebné údaje neobsahuje.