Stavební fyzika
Tepelná ochrana
Konečná spotřeba energie domácností je významně určována spotřebou prostorového tepla. Je pozitivní, že existuje celá řada ověřených způsobů vedoucích ke snížení spotřeby energií, mnohá úsporná opatření však vyvolávají i další pozitivní efekty, než jen pouze ekonomickou úsporu nákladů. K nim patří i zvýšený komfort nebo např. zlepšení možností dlouhodobého udržení hodnoty substance stavby.
Vápenopískový průmysl zastává již několik desetiletí filozofii důsledného oddělení funkcí jednotlivých vrstev vnějších zděných konstrukcí. Celou konstrukci je pak díky tomu možné individuálně přizpůsobit, i s výhledem na dlouhodobý nárůst požadavků, např. v oblasti tepelné ochrany. Tím se stává vápenopísek flexibilním a lehce přizpůsobitelným zdícím materiálem silně orientovaným na trendy brzké u vzdálenější budoucnosti.
Níže uvádíme přehled běžných konstrukcí vnějšího zdiva z vápenopískových prvků:
- Jednovrstvá vnější vápenopísková stěna s tepelnou izolací
- Dvouvrstvá vnější vápenopísková stěna s jádrovou izolací
- Dvouvrstvá vnější vápenopísková stěna s tepelnou izolací a vzduchovou vrstvou
- Jednovrstvá vnější vápenopísková stěna se zavěšeným odvětrávaným fasádním obkladem
- Jednovrstvá sklepní vápenopísková stěna s vnější tepelnou izolací
Orientační hodnoty součinitele prostupu tepla U vápenopískových vnějších zdí
Tloušťka |
Tloušťka [cm] |
U [W/(m2·K)] λ [W/(m·K)] |
Složní stěny | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
0,022 | 0,024 | 0,032 | 0,035 | ||||
![]() |
29,5 | 10 | 0,20 | 0,22 | 0,29 | 0,31 | Jednovrstvá vnější vápenopísková zeď s izolačním systémem (ETICS) 1 cm vnitřní omítka (λ = 0,70 W/(m·K)) 17,5 cm zdivo VAPIS TOH 1,81) ETICS dle specifikace ~ 1 cm vnější omítka (λ = 0,70 W/(m·K)) |
34,5 | 15 | 0,14 | 0,15 | 0,20 | 0,22 | ||
39,5 | 20 | 0,11 | 0,11 | 0,15 | 0,16 | ||
44,5 | 25 | 0,09 | 0,09 | 0,12 | 0,13 | ||
49,5 | 30 | 0,07 | 0,08 | 0,10 | 0,11 | ||
![]() |
41,0 | 10 | 0,19 | 0,21 | 0,27 | 0,29 | Dvouvrstvá vnější vápenopísková zeď s tepelnou izolací 1 cm vnitřní omítka (λ = 0,70 W/(m·K)) 17,5 cm zdivo VAPIS TOH 1,81) tepelná izolace typ WZ 1 cm spára, R = 0,15 11,5 cm3) vápenopískové pohledové zdivo (Vb TOH 2,0)1) |
43,0 | 12 | 0,16 | 0,18 | 0,23 | 0,25 | ||
45,0 | 14 | 0,14 | 0,16 | 0,20 | 0,22 | ||
47,0 | 162) | 0,13 | 0,14 | 0,18 | 0,19 | ||
49,0 | 182) | 0,11 | 0,12 | 0,16 | 0,17 | ||
51,0 | 202) | 0,10 | 0,11 | 0,15 | 0,16 | ||
![]() |
44,0 | 10 | 0,20 | 0,22 | 0,28 | 0,30 | Dvouvrstvá vnější vápenopísková zeď s izolačním systémem a vzduchovou mezerou 1 cm vnitřní omítka (λ = 0,70 W/(m·K)) 17,5 cm zdivo (nosné) VAPIS, TOH 1,8 1) tepelná izolace typ WZ Vzduchová mezera ≥ 4 cm dle ČSN EN 1996-2/NA (na vnitřní straně dutiny malta setřená) 11,5 cm3) vápenopískové pohledové zdivo VAPIS (Vb TOH 2,0)1) |
46,0 | 122) | 0,17 | 0,18 | 0,24 | 0,26 | ||
![]() |
31,5 | 10 | - | - | 0,28 | 0,30 | Jednovrstvá vnější vápenopísková zeď s odvětrávanou zavěšenou fasádou 1 cm vnitřní omítka (λ = 0,70 W/(m·K)) 17,5 cm zdivo VAPIS, TOH 1,81) Nehořlavá izolace typ WAB 2 cm odvětrání Fasádní obklad (tloušťka dle druhu obkladu) |
33,5 | 12 | - | - | 0,24 | 0,26 | ||
37,5 | 16 | - | - | 0,18 |
0,20 |
||
41,5 | 20 | - | - | 0,15 | 0,16 | ||
46,5 | 25 | - | - |
0,12 |
0,13 | ||
51,5 | 30 | - | - | 0,10 | 0,11 | ||
![]() |
52,5 | 10 | - | - | - | 0,34 | Jednovrstvá sklepní vápenopísková zeď s vnější izolací(obvodová izolace) 36,5 cm zdivo VAPIS, TOH 1,81) Obvodové izolační desky4) typ PW Hydroizolace |
57,5 | 15 | - | - | - | 0,25 | ||
62,5 | 20 | - | - | - | 0,20 | ||
67,5 | 25 | - | - | - | 0,17 | ||
52,5 | 10 | - | - | - | 0,32 | Jednovrstvá sklepní vápenopísková zeď s vnější izolací(obvodová izolace) 36,5 cm zdivo VAPIS, TOH 1,41) Obvodové izolační desky4) typ PW Hydroizolace |
|
57,5 | 15 | - | - | - | 0,24 | ||
62,5 | 20 | - | - | - | 0,20 | ||
67,5 | 25 | - | - | - | 0,17 | ||
Jako izolaci lze použít se zohledněním vlastností materiálu a v závislosti na konstrukci všechny normované a úředně schválené izolační materiály, např. desky z tvrzené pěny (PE) nebo minerální vlny apod. 1) Použitím jiných tloušťek nebo třídy objemové hustoty (TOH) prvků se hodnoty U mění jen nevýznamně. 2) Při použití úředně schválených kotev s rozestupem vrstev ≤ 20 cm 3) ČSN EN 1996-2/NA možno 9 cm 4) Konstanta ∆U = 0,04 W/(m·K) podle příslušných stavebně technických osvědčení je již zohledněna. |
Tepelná vodivost vápenopískových prvků
Struktura |
Objemová hmotnost1) p [kg/m³] |
Výpočtová hodnota tepelné vodivosti λ [W/(m·K)] |
Směrná hodnota součinitele difzního odporu2) μ |
---|---|---|---|
1. Vápenopískové zdivo a vápenoískové výrobky | |||
1.1. Zdivo z vápenopískových prvků dle ČSN EN 771-2 |
1.200 1.400 |
0,56 0,70 |
5/10 |
1.600 1.800 2.000 2.200 |
0,79 0,99 1,10 1,30 |
15/25 | |
1.2 Tepelně-technicky optimalizované vápenopískové prvky (IZO bloky) dle všeobecného Stavebně technického osvědčení (Zulassung) |
1.000 1.200 |
0,27 0,33 |
5/10 |
S neustále se zvyšujícími nároky na energetickou účinnost budov, s výhledem do budoucna až ve standartu energeticky plusových domů, hrají tepelné mosty a vzduchotěsnost obálky objektu stále větší roli. Tepelné mosty jsou ta slabá místa v konstrukci budovy, která na rozdíl od svého okolí vykazují zvýšené proudění tepla s následujícími možnými důsledky:
- Snížení povrchové teploty těchto míst se zvýšením nebezpečí kondenzace vody a tím tvorby plísní
- Zvýšené tepelné ztráty s důsledkem v nárůstu potřeby a spotřeby energie.
Tepelné mosty se v rámci EnEV zohledňují korekčním činitelem tepelného mostu ΔUWBnásldovně:
- ΔUWB= 0,10 W/(m²K) bez prokázání výpočtem
- ΔUWB= 0,10 W/(m²K) bez prokázání výpočtem
- Podrobný výpočet účinku tepelného mostu provádět pomocí součinitele tepelných ztrát tepelnými mosty (hodnoty ψ).
Vně izolované stěny z vápenopískových prvků nevykazují téměř žádné tepelné mosty. Pomocí Katalogu tepelných mostů (němčina) je možné provést jednoduché detailní posouzení tepelného mostu. Hodnoty v Katalogu tepelných mostů pro vápenopískové prvky jsou stanoveny dle DIN V 18599 a jsou tedy spolehlivé a jisté. Mohou být použity pro stanovení tepelné bilance objektu dle DIN V 18599, DIN V 4108-6 a PHPP.
Při použití tepelně izolujících vápenopískových prvků (označovaných často též jako vápenopískové izolační IZO bloky popřípadě jako také tepelně optimalizované vápenopískové prvky), s vysokou třídou pevnosti v tlaku (20 kN/mm2), lze i u velkých budov přibližně dodržet princip obvodové úrovně izolace na spodním konci budovy. To vede nejen ke znatelnému snížení případných úniků tepla přes patu zdi do základů, ale zajistí se tím i vyšší odolnost zděné konstrukce v tlaku dle ČSN EN 1996/NA a dále i v rámci požární a protihlukové ochrany.
Vzduchotěsnost pláště budovy je důležitou součástí tepelné ochrany, neboť větší tepelnou výměnou na netěsných místech obálky zde může docházet ke kondenzaci vody a tím tvorbě plísní a dalším škodám. Vzduchotěsnost je u zděných vápenopískových konstrukcí zajištěna snadněji v porovnání s lehkými konstrukcemi, protože vápenopískové konstrukce obsahují méně detailů náchylných k chybám a protože jejich vzduchotěsnost vzniká již díky jednovrstvé vnitřní omítce a je dále zvyšována jednotlivými vrstvami konstrukce vnější izolace.
Dobrá tepelná ochrana během léta zajistí, aby byly i ve velmi horkém období vnitřní teploty v budově udržovány na komfortně nízké úrovni. Masivní, teplo akumulující vápenopískové prvky se v tomto ohledu chovají obzvláště příznivě. Třídy objemové hmotnosti ≥ 1,8 v kombinaci s železobetonovými stropy (samozřejmě, bez vnitřních izolací venkovního zdiva) jsou při posuzování obytných budov paušálně hodnoceny jako těžké konstrukce.
Ve srovnání s lehkými stavebními konstrukcemi se vnitřní teploty v objektech z vápenopísku pohybují i bez ventilace o více než 4°C níže. Přirozená akumulace tepla u vápenopískových prvků odnímá vnitřnímu vzduchu přebytečné teplo a ukládá je. Sníží se tak maximální vnitřní teplota a během léta je zajištěno příjemné vnitřní klima pro bydlení i práci.
Aby budovy sloužící k bydlení a podobným účelům byly i v létě maximálně komfortní i bez klimatizace a nebyly v nich nadmíru překračovány přijatelné teploty, nesmí činitel prostupu sluneční energie dle DIN 4108-2:2013-02 překročit maximální hodnotu Szul. Posouzení musí být provedeno pro tzv. "kritické prostory", které jsou nejsilněji vystavovány slunečnímu záření. Kritické jsou velké plochy oken orientované na jih nebo západ, nízká schopnost akumulace tepla stavebními materiály a nedostatečná možnost nočního větrání. Rohové místnosti s více fasádami jsou obzvláště problematické.
Pomocí Kalkučního programu pro posouzení letní tepelné ochrany lze vyhodnocení provést velmi jednoduše a jistě.
Zatímco v České republice je podpora nízkoenergeticky účinné výstavby dána především legislativními požadavky, přičemž podpora ekonomická se soustředí na nesystémově různě definované etapy programů "Zelená úsporám", německý Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW) podporuje výstavbu energeticky úsporných domů systematicky a je možné považovat jej za vhodný příklad i pro naše české prostředí. Podpora je zajištěna formou úrokově výhodné půjčky na max. 30 let a max. 5 počátečních let osvobozených od splátek a je poskytována soukromým investorům bankou nebo spořitelnou. Podmínky podpory pro energeticky účinné domy 70, energeticky účinné domy 55 a pasivní domy najdete v programu KfW 153 „Energeticky účinné stavebnictví“. Na stavbu a prvotní zakoupení energeticky účinných domů jsou - odstupňovaně dle spotřeby primární energie – poskytovány úrokově zvýhodněné půjčky a příspěvky. Kompletní doporučení vápenopískového průmyslu pro výstavbu energeticky účinných domů jsou k dispozici v sekci pro stahování.
Technické poradenství
Informace pro Vás v jednom místě
Protihluková ochrana
Protihluková ochrana je pro komfort a zdraví mimořádně důležitá. To platí nejen pro domov, kde by si chtěli lidé odpočinout, ale i pro pracoviště. Zde může být zatížení velmi vysoké, pokud na něm dochází souběhu hlasitých i tichých pracovních činností.

- jednovrstvé zdivo 24 cm, objemová hmotnost 2000 kg/m3 - R´w = 55–56 dB a splňuje tak s velkou rezervou požadavek normy (53 dB).
- Dvouvrstvé mezidomovní zdi řadových domů 2 x 17,5 cm, objemová hmotnost 2000 kg/m3 - R´w = 69 dB (normou předepsána hodnota R´w = 57 dB).
- Jednovrstvé zdivo 20 cm, objemová hmotnost 2200 kg/m3 - R´w = 54 dB (norma = 53 dB).
Vážená stavební vzduchová neprůzvučnost R´w vápenmopískových prvků VAPIS:

Požární ochrana
Při použití vápenopískových zdicích prvků je požární ochrana automaticky obsažena a tím i zajištěna. Zděné vápenopískové konstrukce jsou na základě výrobní technologie svých dílů a jejich složení nehořlavé a mají i díky své únosnosti a stabilitě v případě požáru velmi příznivé požární vlastnosti a chování.
- se předcházelo vzniku požáru a šíření ohně a kouře (šíření požáru),
- aby při požáru byla možná záchrana osob a zvířat a
- aby bylo možné účinné hašení požáru.“
Ve smyslu stavebního práva a dle ČSN EN 1996-1-2, jsou stěny budovy požárně technicky děleny do různých typů:
Dimenzování nosných konstrukcí pro případ požáru se provádí dle části 1-2 Eurocode 6 ve vazbě na národní přílohy.
Vápenopískové zdící prvky patří k nehořlavým stavebním materiálům a odpovídají evropské třídě A1.
Konstrukce s délkou minimálně jeden metr jsou klasifikovány z požárně technického hlediska jako stěny. Třída objemové hmotnosti použitých vápenopískových prvků je přitom pro jejich zatřídění do tříd požární odolnosti bezvýznamná.
Označení a klasifikace stěn dle ČSN EN 13501-2
Označení | Nosné zdivo | Nenosné vnitřní zdivo | Nenosné vnější zdivo |
Stěny s namáháním rázem |
|
---|---|---|---|---|---|
Neuzavírající prostor |
Uzavírající prostor |
||||
Ohnivzdorný | R 30 | REI 30 | EI 30 | E 30 (i t o) a E 30-ef (i T o) |
REI-M 30 EI-M 30 |
Vysoce ohnivzdorný | R 60 | REI 60 | EI 60 | E 60 (i t o) a E 60-ef (i T o) |
REI-M 60 EI-M 60 |
Odolný proti požáru | R 90 | REI 90 | EI 90 | E 90 (i t o) a E 90-ef (i T o) |
- |
Požární stěna | - | - | - | - | REI-M 90 EI-M 90 |
Požární odolnost 120 min. | R 120 | REI 120 | EI 120 | - | REI-M 120 EI-M 120 |
Vysvětlivky kritérií klasifikace a doplňující údaje ke klasifikaci požární odolnosti dle ČSN EN 13501-2
Původ zkratky | Kritérium | Oblast použití |
---|---|---|
R (Résistance) | Únosnost | K popisu požární odolonosti |
E ((Etanchéité) | Uzavření prostoru | |
I (Isolation) | Tepelná izolace (při působení požáru) – teplotní kritérium na povrchu stěny odvráceném od požáru |
|
W (Radiation) | Omezení prostupu záření | |
M (Mechanical) | Mechanické působení na stěny (namáhání rázem) |
Nenosné, prostor ohraničující stěny
Prvek/ Druh malty | Min. tloušťka stěny [mm] pro zařazení do třídy požární odolnosti EI v (minuty) tfi,d | ||||
---|---|---|---|---|---|
30 | 60 | 90 | 120 | 180 | |
Plné, děrované a duté bloky, (také jako přesné bloky) na normální i tenkovrstvou maltu |
115 (115) |
115 (115) |
115 (115) |
115 (115) |
|
175 (140)2) |
|||||
Velkorozměrové bloky VAPIS QUADRO a pohledové bloky se zkosenou hranou na tenkovrstvou maltu |
100 (100) |
115 (115) |
175 (115) |
||
Doplnění dle DIN 4102-4 | Minimální tloušťka d [mm] pro požární třídu odolnosti |
||||
F 30-A | F 60-A | F 90-A | F 120-A | F180-A | |
Plné a duté maloformátové cihly na normální popř. nebo tenkovrstvou maltu |
70 (50) |
3) (70) |
3) (100) |
3) 3) |
3) 3) |
Velkoformátové bloky, QUADRO a příčkovky na tenkovrstvou maltu |
70 (50) |
70 (70) |
100 (70) |
3) 3) |
3) 3) |
Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannou omítkou např. sádrovou omítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1. 1) Hodnoty platí pro výšky stěn h ≤ 6 m a štíhlost lcc = hef/tef ≤ 40 nenosných stěn. 2) U přesných bloků s omítkou platí tfi ≥ 115 mm 3) Nenosné zdivo s tloušťkou ≥ 115 mm je regulováno v ČSN EN 1996-1-2/NA. |
Nosné, prostor ohraničující stěny
Faktor využití | Minimální tloušťka zdiva tF [mm] pro zařazení do tříd požární odolnosti REI v (miuta) tfi,d |
|||||
---|---|---|---|---|---|---|
30 | 60 | 90 | 120 | 180 | 240 | |
Plné bloky (také jako přesné bloky či pohledové bloky se zkosenou hranou) stejně jako bloky VAPIS QUADRO - při použití normální i tenkovrstvé malty |
||||||
α6,fi ≤ 0,15 | 115 (115) |
115 (115) |
115 (115) |
115 (115) |
150 (140) |
- |
α6,fi ≤ 0,42 | 140 (150) |
175 (140) |
- | |||
α6,fi ≤ 0,70 | 150 (140) |
200 (175) |
- | |||
Alternativně: αfi ≤ 0,70 | 150 (115) |
150 (150) |
175 (150) |
240 (175) |
- | |
Při plošně uložených masivních stropech (šířka uložení = tloušťce stěny) |
||||||
115 (115) |
1501) (150) |
150 (115) |
150 (115) |
175 (150) |
||
Duté bloky (také jako přesné bloky či pohledové bloky se zkosenou hranou) při použití normální i tenkovrstvé malty |
||||||
α6,fi ≤ 0,15 | 115 (115) |
115 (115) |
115 (115) |
115 (115) |
175 (140) |
- |
α6,fi ≤ 0,42 | 140 (115) |
200 (140) |
- | |||
α6,fi ≤ 0,70 | 200 (140) |
240 (175) |
- | |||
1) Při αfi ≤ 0,6 tF ≥ 115 mm | ||||||
Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannnou omítkou, např. sádrovou mítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1. | ||||||
α6,fi = Faktor využití dle 3.6.2 (odpovídá přepočtu na stav dle DIN 4102-4 s vyzkoušeným tlakem dle DIN 1053-1, zjednodušený postup) | ||||||
αfi = 0,70 odpovídá plnému využití při studeném prpopočtu dle ČSN EN 1996-1-1/NA s αfi = NEd,fi /NRd = 0,7 · NEd /NRd | ||||||
Hodnoty této tabulky platí i pro minimálni tloušťky jednotlivých vrstev nosného dvouvrstvého zdiva s jednou zatíženou vrstvou (dvouvrstvé vnější zdivo). |
Nosné jednovrstvé, prostor neuzavírající stěny o délce > 1,0 m
Faktor využití | Min. tloušťka stěny tF [mm] pro zařazení do třídy požární odolnosti R v (minuty) tfi,d |
||||
---|---|---|---|---|---|
30 | 60 | 90 | 120 | 180 | |
Plné a duté bloky při použití normální malty | |||||
α6,fi ≤ 0,15 | 115 (115) |
115 (115) |
115 (115) |
140 (115) |
150 (140) |
α6,fi ≤ 0,42 | 140 (115) |
150 (115) |
150 (140) |
||
α6,fi ≤ 0,70 | 150 (150) |
175 (150) |
|||
Přesné bloky při použití tenkovrstvé malty | |||||
α6,fi ≤ 0,15 | 115 (115) |
115 (115) |
115 (115) |
140 (115) |
150 (140) |
α6,fi ≤ 0,42 | 150 (115) |
150 (140) |
|||
α6,fi ≤ 0,70 | 150 (150) |
175 (150) |
|||
Aternativně: αfi ≤ 0,70 | 150 | 175 | 200 | 240 | 300 |
Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannnou omítkou, např. sádrovou mítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1. | |||||
α6,fi = Faktor využití (odpovídá přepiočtu na stva dle DIN 4102-4 s ověřeným zatížením dle DIN 1053-1, zjednodušená metoda) | |||||
αfi = 0,70 odpovídá plnému využití při studeném prpopočtu dle ČSN EN 1996-1-1/NA s αfi = NEd,fi /NRd = 0,7 · NEd /NRd | |||||
Nosné, prostor neuzavírající pilíře a jednovrstvé stěny o délce </= 1m
Kritéria R pro vápenopískové zdivo dle ČSN EN 1996-12/NA pro vápenopískové prvky vyráběné dle ČSN EN 771-2:
Faktor využití | Tl. stěny [mm] | Min. tloušťka stěny [mm] IF pro zařazení do třídy požární odolnosti R v (minuty) tfi,d[ |
||||
---|---|---|---|---|---|---|
30 | 60 | 90 | 120 | 180 | ||
α6,fi ≤ 0,42 | 115 | 365 | 490 | (615) | (990) | - 3) |
150 | 300 | 300 | 300 | 365 | 898 | |
175 | 240 | 240 | 240 | 240 | 365 | |
240 | 175 | 175 | 175 | 175 | 300 | |
α6,fi ≤ 0,70 | 115 | (365) | (490) | (730) | - 3) | - 3) |
150 | 300 | 300 | 300 | 490 | - 3) | |
175 | 240 | 240 | 300 1) / 2) | 300 1 | 490 | |
240 | 175 | 175 | 240 | 240 | 365 | |
Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannnou omítkou, např. sádrovou omítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1 |
||||||
1) Při hk/d ≤ 10 smí činit lF =240 mm. |
||||||
α6,fi = Faktor využití dle 3.6.2 (odpovídá přepočtu na stav dle DIN 4102-4 s vyzkoušeným tlakem dle DIN 1053-1, zjednodušený postup) | ||||||
αfi = 0,70 odpovídá plnému využití při studeném propočtu dle ČSN EN 1996-1-1/NA s αfi = NEd,fi /NRd = 0,7 · NEd /NRd |
Nosné a nenosné prostor uzavírající požární stěny
Třída objemové hmotnosti prvku |
Min. tloušťka zdiva [mm] tF pro zatřídění do tříd požární odolnosti REI-M a EI-M |
|
---|---|---|
1-vrstvé provedení | 2-vrstvé provedení | |
Plné, děrované a duté bloky (také jako přesné bloky a bloky se zkosenou hranou) při použití normální i tenkovrstvé malty |
||
≥1,8 | 1751) | 2 x 1501) |
≥1,4 | 240 | 2 x 175 |
≥0,9 | 300 | 2 x 200 (2 x 175) |
≥0,8 | 300 | 2 x 240 (2 x 175) |
Přesné elementy při použití tenkovrstvé malty |
||
≥1,8 | 1752) | 2 x 1502) |
200 | 2 x 175 | |
Komplexní dělící stěny (F 180 + zatížení rázem 4.000 Nm) |
||
Všechny vápenopískové prvky se všemi druhy malty (≥ M5) |
365 | 2 x 240 |
Přesné bloky a elementy (TPvT ≥ 12 / TOH ≥ 1,6) s tenkovrstvou maltou |
240 | - |
Plné cihly a bloky (TPvT ≥ 12 / TOH ≥ 1,8) s normální maltou M10 |
240 | - |
Tabulky dle Z-17.1-338 s normální maltou M10 |
240 | - |
Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannou omítkou, např. sádrovou omítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1. |
||
1) Při použití tenkovrstvé malty a přesných bloků. 2) S naléhajícím stropem patra s min. REI 90 jako horní konstrukční upevnění. |
Boční napojení stěn pro nenosné vnitřní stěny s ohledem na statiku a požární a protihlukovou ochranu.


Horní napojení stěn pro nenosné vnitřní stěny s ohledem na statiku a požární a protihlukovou ochranu
