Tepelná ochranaProtihluková ochrana a Požární ochrana jsou pro
příjemný pocit a bezpečnost osob v objektu nezbytné.

Stavební fyzika

Tepelná ochrana

Konečná spotřeba energie domácností je významně určována spotřebou prostorového tepla. Je pozitivní, že existuje celá řada ověřených způsobů vedoucích ke snížení spotřeby energií, mnohá úsporná opatření však vyvolávají i další pozitivní efekty, než jen pouze ekonomickou úsporu nákladů. K nim patří i zvýšený komfort nebo např.  zlepšení možností dlouhodobého udržení hodnoty substance stavby.

Vápenopískový průmysl zastává již několik desetiletí filozofii důsledného oddělení funkcí jednotlivých vrstev vnějších zděných konstrukcí. Celou konstrukci je pak díky tomu možné individuálně přizpůsobit, i s výhledem na dlouhodobý nárůst požadavků, např. v oblasti tepelné ochrany. Tím se stává vápenopísek flexibilním a lehce přizpůsobitelným zdícím materiálem silně orientovaným na trendy brzké u vzdálenější budoucnosti.

Konstrukce vnějšího zdiva z vápenopísku

Níže uvádíme přehled běžných konstrukcí vnějšího zdiva z vápenopískových prvků:

  • Jednovrstvá vnější vápenopísková stěna s tepelnou izolací
  • Dvouvrstvá vnější vápenopísková stěna s jádrovou izolací
  • Dvouvrstvá vnější vápenopísková stěna s tepelnou izolací a vzduchovou vrstvou
  • Jednovrstvá vnější vápenopísková stěna se zavěšeným odvětrávaným fasádním obkladem
  • Jednovrstvá sklepní vápenopísková stěna s vnější tepelnou izolací

Orientační hodnoty součinitele prostupu tepla U vápenopískových vnějších zdí

 

Tloušťka
systému

[cm]

Tloušťka
izolace

[cm]

U [W/(m2·K)]
λ [W/(m·K)]
Složní stěny
0,022 0,024 0,032 0,035
  29,5 10 0,20 0,22 0,29 0,31 Jednovrstvá vnější vápenopísková zeď
s izolačním systémem (ETICS)

1 cm vnitřní omítka (λ = 0,70 W/(m·K))
17,5 cm zdivo VAPIS TOH 1,81)
ETICS dle specifikace
~ 1 cm vnější omítka (λ = 0,70 W/(m·K))
34,5 15 0,14 0,15 0,20 0,22
39,5 20 0,11 0,11 0,15 0,16
44,5 25 0,09 0,09 0,12 0,13
49,5 30 0,07 0,08 0,10 0,11
  41,0 10 0,19 0,21 0,27 0,29 Dvouvrstvá vnější vápenopísková zeď
s tepelnou izolací

1 cm vnitřní omítka (λ = 0,70 W/(m·K))
17,5 cm zdivo VAPIS TOH 1,81)
tepelná izolace typ WZ
1 cm spára, R = 0,15
11,5 cm3) vápenopískové pohledové zdivo (Vb TOH 2,0)1)
43,0 12 0,16 0,18 0,23 0,25
45,0 14 0,14 0,16 0,20 0,22
47,0 162) 0,13 0,14 0,18 0,19
49,0 182) 0,11 0,12 0,16 0,17
51,0 202) 0,10 0,11 0,15 0,16
  44,0 10 0,20 0,22 0,28 0,30 Dvouvrstvá vnější vápenopísková zeď
s izolačním systémem a vzduchovou mezerou

1 cm vnitřní omítka (λ = 0,70 W/(m·K))
17,5 cm zdivo (nosné) VAPIS, TOH 1,8 1)
tepelná izolace typ WZ
Vzduchová mezera ≥ 4 cm dle ČSN EN 1996-2/NA
(na vnitřní straně dutiny malta setřená)
11,5 cm3) vápenopískové pohledové zdivo VAPIS (Vb TOH 2,0)1)
46,0 122) 0,17 0,18 0,24 0,26
  31,5 10 - - 0,28 0,30 Jednovrstvá vnější vápenopísková zeď
s odvětrávanou zavěšenou fasádou

1 cm vnitřní omítka (λ = 0,70 W/(m·K))
17,5 cm zdivo VAPIS, TOH 1,81)
Nehořlavá izolace typ WAB
2 cm odvětrání
Fasádní obklad (tloušťka dle druhu obkladu)
33,5 12 - - 0,24 0,26
37,5 16 - - 0,18

0,20 

41,5 20 - - 0,15 0,16
46,5 25 - -

0,12 

0,13
51,5 30 - - 0,10 0,11
  52,5 10 - - - 0,34 Jednovrstvá sklepní vápenopísková zeď
s vnější izolací(obvodová izolace)

36,5 cm zdivo VAPIS, TOH 1,81)
Obvodové izolační desky4) typ PW
Hydroizolace
57,5 15 - - - 0,25
62,5 20 - - - 0,20
67,5 25 - - - 0,17
52,5 10 - - - 0,32 Jednovrstvá sklepní vápenopísková zeď
s vnější izolací(obvodová izolace)

36,5 cm zdivo VAPIS, TOH 1,41)
Obvodové izolační desky4) typ PW
Hydroizolace
57,5 15 - - - 0,24
62,5 20 - - - 0,20
67,5 25 - - - 0,17
Jako izolaci lze použít se zohledněním vlastností materiálu a v závislosti na konstrukci všechny normované a úředně schválené izolační materiály, např. desky z tvrzené pěny (PE) nebo minerální vlny apod.
1) Použitím jiných tloušťek nebo třídy objemové hustoty (TOH) prvků se hodnoty U mění jen nevýznamně.
2) Při použití úředně schválených kotev s rozestupem vrstev  ≤ 20 cm
3) ČSN EN 1996-2/NA možno 9 cm
4) Konstanta ∆U = 0,04 W/(m·K) podle příslušných stavebně technických osvědčení je již zohledněna.

Tepelná vodivost vápenopískových prvků

Struktura

Objemová hmotnost1)
p
[kg/m³]
Výpočtová hodnota tepelné vodivosti λ
[W/(m·K)]
Směrná hodnota součinitele
difzního odporu2)
μ
1. Vápenopískové zdivo a vápenoískové výrobky
1.1. Zdivo z vápenopískových prvků
dle ČSN EN 771-2
1.200
1.400
0,56
0,70
5/10
1.600
1.800
2.000
2.200
0,79
0,99
1,10
1,30
15/25
1.2 Tepelně-technicky optimalizované vápenopískové prvky (IZO bloky)
dle všeobecného Stavebně technického osvědčení (Zulassung)
1.000
1.200
0,27
0,33
5/10
Teplné mosty

S neustále se zvyšujícími nároky na energetickou účinnost budov, s výhledem do budoucna až ve standartu energeticky plusových domů, hrají tepelné mosty a vzduchotěsnost obálky objektu stále větší roli. Tepelné mosty jsou ta slabá místa v konstrukci budovy, která na rozdíl od svého okolí vykazují zvýšené proudění tepla s následujícími možnými důsledky:

  • Snížení povrchové teploty těchto míst se zvýšením nebezpečí kondenzace vody a tím tvorby plísní
  • Zvýšené tepelné ztráty s důsledkem v nárůstu potřeby a spotřeby energie.

Tepelné mosty se v rámci EnEV zohledňují korekčním činitelem tepelného mostu ΔUWBnásldovně:

  • ΔUWB= 0,10 W/(m²K) bez prokázání výpočtem
  • ΔUWB= 0,10 W/(m²K) bez prokázání výpočtem
  • Podrobný výpočet účinku tepelného mostu provádět pomocí součinitele tepelných ztrát tepelnými mosty (hodnoty ψ).

Vně izolované stěny z vápenopískových prvků nevykazují téměř žádné tepelné mosty. Pomocí Katalogu tepelných mostů (němčina) je možné provést jednoduché detailní posouzení tepelného mostu. Hodnoty v Katalogu tepelných mostů pro vápenopískové prvky jsou stanoveny dle DIN V 18599 a jsou tedy spolehlivé a jisté. Mohou být použity pro stanovení tepelné bilance objektu dle DIN V 18599, DIN V 4108-6 a PHPP.

Minimalizace účinků tepelných mostů použitím vápenopískových IZO bloků

Při použití tepelně izolujících vápenopískových prvků (označovaných často též jako vápenopískové izolační IZO bloky popřípadě jako také tepelně optimalizované vápenopískové prvky), s vysokou třídou pevnosti v tlaku (20 kN/mm2), lze i u velkých budov přibližně dodržet princip obvodové úrovně izolace na spodním konci budovy. To vede nejen ke znatelnému snížení případných úniků tepla přes patu zdi do základů, ale zajistí se tím i vyšší odolnost zděné konstrukce v tlaku dle ČSN EN 1996/NA a dále i v rámci požární a protihlukové ochrany.

Vzduchotěsnost

Vzduchotěsnost pláště budovy je důležitou součástí tepelné ochrany, neboť větší tepelnou výměnou na netěsných místech obálky zde může docházet ke kondenzaci vody a tím tvorbě plísní a dalším škodám. Vzduchotěsnost je u zděných vápenopískových konstrukcí zajištěna snadněji v porovnání s lehkými konstrukcemi, protože vápenopískové konstrukce obsahují méně detailů náchylných k chybám a protože jejich vzduchotěsnost vzniká již díky jednovrstvé vnitřní omítce a je dále zvyšována jednotlivými vrstvami konstrukce vnější izolace.

Tepelná ochrana v létě

Dobrá tepelná ochrana během léta zajistí, aby byly i ve velmi horkém období vnitřní teploty v budově udržovány na komfortně nízké úrovni. Masivní, teplo akumulující vápenopískové prvky se v tomto ohledu chovají obzvláště příznivě. Třídy objemové hmotnosti  ≥ 1,8 v kombinaci s železobetonovými stropy (samozřejmě, bez vnitřních izolací venkovního zdiva) jsou při posuzování obytných budov paušálně hodnoceny jako těžké konstrukce. 

Ve srovnání s lehkými stavebními konstrukcemi se vnitřní teploty v objektech z  vápenopísku pohybují i bez ventilace o více než 4°C níže. Přirozená akumulace tepla u vápenopískových prvků odnímá vnitřnímu vzduchu přebytečné teplo a ukládá je. Sníží se tak maximální vnitřní teplota a během léta je zajištěno příjemné vnitřní klima pro bydlení i práci.

Aby budovy sloužící k bydlení a podobným účelům byly i v létě maximálně komfortní i bez klimatizace a nebyly v nich nadmíru překračovány přijatelné teploty, nesmí činitel prostupu sluneční energie dle DIN 4108-2:2013-02 překročit maximální hodnotu Szul. Posouzení musí být provedeno pro tzv. "kritické prostory", které jsou nejsilněji vystavovány slunečnímu záření. Kritické jsou velké plochy oken orientované na jih nebo západ, nízká schopnost akumulace tepla stavebními materiály a nedostatečná možnost nočního větrání. Rohové místnosti s více fasádami jsou obzvláště problematické.

Pomocí Kalkučního programu pro posouzení letní tepelné ochrany lze vyhodnocení provést velmi jednoduše a jistě.

Možnosti podpory z veřejných zdrojů

Zatímco v České republice je podpora nízkoenergeticky účinné výstavby dána především legislativními požadavky, přičemž podpora ekonomická se soustředí na nesystémově různě definované etapy programů "Zelená úsporám", německý Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW) podporuje výstavbu energeticky úsporných domů systematicky a je možné považovat jej za vhodný příklad i pro naše české prostředí.  Podpora je zajištěna formou úrokově výhodné půjčky na max. 30 let a max. 5 počátečních let osvobozených od splátek a je poskytována soukromým investorům bankou nebo spořitelnou. Podmínky podpory pro energeticky účinné domy 70, energeticky účinné domy 55 a pasivní domy najdete v programu KfW 153 „Energeticky účinné stavebnictví“. Na stavbu a prvotní zakoupení energeticky účinných domů jsou - odstupňovaně dle spotřeby primární energie – poskytovány úrokově zvýhodněné půjčky a příspěvky. Kompletní doporučení vápenopískového průmyslu pro výstavbu energeticky účinných domů jsou k dispozici v sekci pro stahování.

Technické poradenství

Informace pro Vás v jednom místě

Zum Anfang

Protihluková ochrana

Protihluková ochrana je pro komfort a zdraví mimořádně důležitá. To platí nejen pro domov, kde by si chtěli lidé odpočinout, ale i pro pracoviště. Zde může být zatížení velmi vysoké, pokud na něm dochází souběhu hlasitých i tichých pracovních činností.

Hladiny hluku
Zvukově izolační vlastnosti vápenopísku
Zvukově izolační vlastnosti vápenopískových prvků jsou dány jejich objemovou hmotností a z ní vyplývající plošné hmotností zdiva včetně malty a omítek. Platí víceméně přímá úměra – čím vyšší objemová hmotnost prvku, tím vyšší útlum hluku. Při prokazování zvukově izolačních vlastností odkazuje společnost VAPIS stavební hmoty s r.o. na německou normu DIN 4109 Schallschutz im Hochbau (Protihluková ochrana u pozemních staveb), především její část Beiblatt 1, která na základě historicky provedených měření a zkušeností definuje zvukově izolační vlastnosti zdiva z vápenopískových zdících prvků, především váženou stavební neprůzvučnost R´w (v němčině „bewertetes Schalldämmaß“) na základě objemové hmotnosti zdícího materiálu resp. z ní vyplývající plošné hmotnosti zdiva. Například:
  • jednovrstvé zdivo 24 cm, objemová hmotnost 2000 kg/m3 - R´w = 55–56 dB a splňuje tak s velkou rezervou požadavek normy (53 dB).
  • Dvouvrstvé mezidomovní zdi řadových domů 2 x 17,5 cm, objemová hmotnost 2000 kg/m3 - R´w = 69 dB (normou předepsána hodnota R´w = 57 dB).
  • Jednovrstvé zdivo 20 cm, objemová hmotnost 2200 kg/m3 - R´w = 54 dB (norma = 53 dB).
Výsledky ověřovacích zkoušek na konkrétních stavbách dosahují ještě o 1 – 2 dB vyšší hodnoty, tyto jsou ovšem ovlivněny řadou dalších faktorů (navazující prvky konstrukcí, stropy, kvalita zpracování zdiva, apod.). Proto jsou konkrétní výsledky naměřeny na příslušné konkrétní stavbě ryze individuální a nelze je zevšeobecňovat.Tato norma vychází z mnoha desetiletí nejrůznějších měření a praktických výsledků zkoušek; tyto zkušenosti jsou pak zachyceny v konkrétních tabulkových hodnotách normy a jsou ze strany schvalovacích orgánů posuzovány jako dosažené, pokud projekt prokáže použití příslušné hmoty stavebního zdícího materiálu.

Vážená stavební vzduchová neprůzvučnost R´w vápenmopískových prvků VAPIS:

Zum Anfang

Požární ochrana

Při použití vápenopískových zdicích prvků je požární ochrana automaticky obsažena a tím i zajištěna. Zděné vápenopískové konstrukce jsou na základě výrobní technologie svých dílů a jejich složení nehořlavé a mají i díky své únosnosti a stabilitě v případě požáru velmi příznivé požární vlastnosti a chování.

Stavebně-technické požadavky
Požární ochrana je podobněji upravena v ČSN EN 1996-1-2 a souvisejících předpisech. Hlavní požadavek stavebních předpisů zní: „Stavby musí být umístěny, stavěny, měněny a udržovány tak, aby

  • se předcházelo vzniku požáru a šíření ohně a kouře (šíření požáru),
  • aby při požáru byla možná záchrana osob a zvířat a
  • aby bylo možné účinné hašení požáru.“

Ve smyslu stavebního práva a dle ČSN EN 1996-1-2, jsou stěny budovy požárně technicky děleny do různých typů:
 
Nosné, prostor uzavírající stěny jsou dílce namáhané převážně v tlaku, které musí v případě požáru zajistit nosnost a navíc zabránit šíření požáru z jednoho prostoru do jiného, např. stěny schodišť, mezibytové zdi, stěny k únikovým cestám nebo protipožární zdi. V případě požáru jsou namáhány pouze z jedné strany.
 
Nosné, prostor neuzavírající stěny jsou dílce převážně namáhané v tlaku, které musí v případě požáru zajistit pouze nosnost, např. nosné vnitřní stěny jednoho požárního úseku (bytu). Náleží k nim rovněž obvodové zděné panely kratší ≤ 1,0 m, zděné pilíře a stejně tak krátké stěny. V případě požáru jsou namáhány ze dvou, tří nebo čtyř stran.
 
Nenosné stěny jsou dílce, které jsou v případě požáru namáhány víceméně pouze svou vlastní hmotností a které neslouží jako ztužující stěny proti zalomení; musí ale přenášet na nosné dílce zatížení větrem působící na jejich plochu. Nenosné stěny jsou z požárně technického hlediska zásadně příčkami uzavírajícími prostor.
 
Protipožární a komplexně dělící stěny jsou prostor uzavírající dílce, na které jsou kladeny zvýšené požadavky z hlediska požární ochrany.
 

Dimenzování nosných konstrukcí pro případ požáru se provádí dle části 1-2 Eurocode 6 ve vazbě na národní přílohy. 

Vápenopískové zdící prvky patří k nehořlavým stavebním materiálům a odpovídají evropské třídě A1.

Konstrukce s délkou minimálně jeden metr jsou klasifikovány z požárně technického hlediska jako stěny. Třída objemové hmotnosti použitých vápenopískových prvků je přitom pro jejich zatřídění do tříd požární odolnosti bezvýznamná.

Označení a klasifikace stěn dle ČSN EN 13501-2

Označení Nosné zdivo Nenosné vnitřní zdivo Nenosné vnější zdivo

Stěny s namáháním rázem
nosné / nenosné

Neuzavírající prostor

Uzavírající prostor

Ohnivzdorný R 30 REI 30 EI 30 E 30 (i t o)
a
E 30-ef (i T o)
REI-M 30
EI-M 30
Vysoce ohnivzdorný R 60 REI 60 EI 60 E 60 (i t o)
a
E 60-ef (i T o)
REI-M 60
EI-M 60
Odolný proti požáru R 90 REI 90 EI 90 E 90 (i t o)
a
E 90-ef (i T o)
-
Požární stěna - - - - REI-M 90
EI-M 90
Požární odolnost 120 min. R 120 REI 120 EI 120 - REI-M 120
EI-M 120

Vysvětlivky kritérií klasifikace a doplňující údaje ke klasifikaci požární odolnosti dle ČSN EN 13501-2

Původ zkratky Kritérium Oblast použití
R (Résistance) Únosnost K popisu
požární odolonosti
E ((Etanchéité) Uzavření prostoru
I (Isolation) Tepelná izolace (při působení požáru) –
teplotní kritérium
na povrchu stěny odvráceném od požáru
W (Radiation) Omezení prostupu záření
M (Mechanical) Mechanické působení na stěny (namáhání rázem)
Tabelární průkazy

Nenosné, prostor ohraničující stěny

Kritéria EI pro vápenopískové zdivo dle ČSN EN 1996-1-2/NA pro vápenopískové zdicí prvky vyráběné dle ČSN EN 771-2:
Prvek/ Druh malty Min. tloušťka stěny [mm] pro zařazení do třídy požární odolnosti EI v (minuty) tfi,d
30 60 90 120 180
Plné, děrované a duté bloky,
(také jako přesné bloky)
na normální
i tenkovrstvou maltu
115
(115)
115
(115)
115
(115)
115
(115)
175
(140)2)
Velkorozměrové bloky VAPIS QUADRO
a pohledové bloky se zkosenou hranou
na tenkovrstvou maltu
100
(100)
115
(115)
175
(115)
Doplnění dle DIN 4102-4 Minimální tloušťka d [mm]
pro požární třídu odolnosti
F 30-A F 60-A F 90-A F 120-A F180-A
Plné a duté maloformátové cihly
na normální popř. nebo tenkovrstvou maltu
70
(50)
3)
(70)
3)
(100)
3)
3)
3)
3)
Velkoformátové bloky, QUADRO a příčkovky 
na tenkovrstvou maltu
70
(50)
70
(70)
100
(70)
3)
3)
3)
3)
Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannou omítkou např. sádrovou omítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T  dle EN 998-1.
1) Hodnoty platí pro výšky stěn h ≤ 6 m a štíhlost  lcc = hef/tef ≤ 40 nenosných stěn.
2) U přesných bloků s omítkou platí tfi ≥ 115 mm
3) Nenosné zdivo s tloušťkou ≥ 115 mm je regulováno v ČSN EN 1996-1-2/NA.

Nosné, prostor ohraničující stěny

Kritéria REI pro vápenopískové zdivo dle ČSN EN 1996-12/NA pro vápenopískové prvky vyráběné dle ČSN EN 771-2:
Faktor využití Minimální tloušťka zdiva tF [mm] pro zařazení do tříd požární
odolnosti REI v (miuta) tfi,d
30 60 90 120 180 240
Plné bloky (také jako přesné bloky či pohledové bloky se zkosenou hranou) stejně jako
bloky VAPIS QUADRO - při použití normální i tenkovrstvé malty
α6,fi ≤ 0,15 115
(115)
115
(115)
115
(115)
115
(115)
150
(140)
-
α6,fi ≤ 0,42 140
(150)
175
(140)
-
α6,fi ≤ 0,70 150
(140)
200
(175)
-
Alternativně: αfi ≤ 0,70 150
(115)
150
(150)
175
(150)
240
(175)
-
Při plošně uložených masivních stropech
(šířka uložení = tloušťce stěny)
115
(115)
1501)
(150)
150
(115)
150
(115)
175
(150)
Duté bloky (také jako přesné bloky či pohledové bloky se zkosenou hranou)
při použití normální i tenkovrstvé malty
α6,fi ≤ 0,15 115
(115)
115
(115)
115
(115)
115
(115)
175
(140)
-
α6,fi ≤ 0,42 140
(115)
200
(140)
-
α6,fi ≤ 0,70 200
(140)
240
(175)
-
1) Při αfi ≤ 0,6 tF ≥ 115 mm
Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannnou omítkou, např. sádrovou mítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1.
α6,fi = Faktor využití dle 3.6.2 (odpovídá přepočtu na stav dle DIN 4102-4 s vyzkoušeným tlakem dle DIN 1053-1, zjednodušený postup)
αfi = 0,70 odpovídá plnému využití při studeném prpopočtu dle ČSN EN 1996-1-1/NA s αfi = NEd,fi /NRd = 0,7 · NEd /NRd
Hodnoty této tabulky platí i pro minimálni tloušťky jednotlivých vrstev nosného dvouvrstvého zdiva s jednou zatíženou vrstvou (dvouvrstvé vnější zdivo).

Nosné jednovrstvé, prostor neuzavírající stěny o délce > 1,0 m

Kritéria pro vápenopískové zdivo dle ČSN EN 1996-12/NA pro vápenopískové prvky vyráběné dle ČSN EN 771-2:
Faktor využití Min. tloušťka stěny tF [mm]
pro zařazení do třídy požární odolnosti R v (minuty) tfi,d
30 60 90 120 180
Plné a duté bloky při použití normální malty
α6,fi ≤ 0,15 115
(115)
115
(115)
115
(115)
140
(115)
150
(140)
α6,fi ≤ 0,42 140
(115)
150
(115)
150
(140)
α6,fi ≤ 0,70 150
(150)
175
(150)
Přesné bloky  při použití tenkovrstvé malty
α6,fi ≤ 0,15 115
(115)
115
(115)
115
(115)
140
(115)
150
(140)
α6,fi ≤ 0,42 150
(115)
150
(140)
α6,fi ≤ 0,70 150
(150)
175
(150)
Aternativně: αfi ≤ 0,70 150 175 200 240 300
Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannnou omítkou, např. sádrovou mítkou dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1.
α6,fi = Faktor využití (odpovídá přepiočtu na stva dle DIN 4102-4 s ověřeným zatížením dle DIN 1053-1, zjednodušená metoda)
αfi = 0,70 odpovídá plnému využití při studeném prpopočtu dle ČSN EN 1996-1-1/NA s αfi = NEd,fi /NRd = 0,7 · NEd /NRd
 

Nosné, prostor neuzavírající pilíře a jednovrstvé stěny o délce </= 1m

Kritéria pro vápenopískové zdivo dle ČSN EN 1996-12/NA pro vápenopískové prvky vyráběné dle ČSN EN 771-2:

Faktor využití Tl. stěny [mm] Min. tloušťka stěny [mm] IF  pro zařazení
do třídy požární odolnosti R v (minuty) tfi,d[
30 60 90 120 180
α6,fi ≤ 0,42 115 365 490 (615) (990) - 3)
150 300 300 300 365 898
175 240 240 240 240 365
240 175 175 175 175 300
α6,fi ≤ 0,70 115 (365) (490) (730) - 3) - 3)
150 300 300 300 490 - 3)
175 240 240 300 1) / 2) 300 1 490
240 175 175 240 240 365
Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannnou omítkou, např. sádrovou omítkou
dle EN 13279-1 nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle  EN 998-1

1) Při hk/d ≤ 10 smí činit lF =240 mm.
2) Při použití tenkovrstvé malty a hk/d ≤ 0,15 smí činit lF = 240 mm.
3) Minimální délka je lF ≥ 1,0 m; propočet u vnějších stěn dle tabulky 23; jinak jako prostor neuzavírající stěna dle tabulky 24

α6,fi = Faktor využití dle 3.6.2 (odpovídá přepočtu na stav dle DIN 4102-4 s vyzkoušeným tlakem dle DIN 1053-1, zjednodušený postup)
αfi = 0,70 odpovídá plnému využití při studeném propočtu dle ČSN EN 1996-1-1/NA s αfi = NEd,fi /NRd = 0,7 · NEd /NRd

Nosné a nenosné prostor uzavírající požární stěny

Kritérium REI-M a EI-M a Komplexní dělící stěny z vápenopískového zdiva dle ČSN EN 1996-1-2/NA pro vápenopísové prvky vyrobené dle ČSN EN 771-2:

Třída objemové hmotnosti prvku
[–]

Min. tloušťka zdiva [mm] tF pro zatřídění do tříd požární odolnosti REI-M a EI-M
v (minuty) tfi,d 30, 60, 90

1-vrstvé provedení 2-vrstvé provedení
Plné, děrované a duté bloky (také jako přesné bloky a bloky se zkosenou hranou)
při použití normální i tenkovrstvé malty
≥1,8 1751) 2 x 1501)
≥1,4 240 2 x 175
≥0,9 300 2 x 200 (2 x 175)
≥0,8 300  2 x 240 (2 x 175)
Přesné elementy
při použití tenkovrstvé malty
≥1,8 1752) 2 x 1502)
200  2 x 175
Komplexní dělící stěny
(F 180 + zatížení rázem 4.000 Nm)

Všechny vápenopískové prvky se všemi druhy malty (≥ M5)

365 2 x 240 
Přesné bloky a elementy
(TPvT ≥ 12 / TOH ≥ 1,6)
s tenkovrstvou maltou
240 -
Plné cihly a bloky
(TPvT ≥ 12 / TOH ≥ 1,8)
s normální maltou M10
240 -
Tabulky dle Z-17.1-338
s normální maltou M10
240 -
Hodnoty v závorkách platí pro stěny s vhodnou oboustrannou omítkou, např. sádrovou omítkou dle EN 13279-1
nebo lehčenou omítkou LW nebo T dle EN 998-1.
1) Při použití tenkovrstvé malty a přesných bloků.
2) S naléhajícím stropem patra s min. REI 90  jako horní konstrukční upevnění.
Detaily provedení
Pro speciální použití (např. spoje, spáry apod.) musí být dodržena pravidla použití dle Eurocode 6, popř. dle národních úprav, pokud k tomu Eurocode 6 potřebné údaje neobsahuje.

Boční napojení stěn pro nenosné vnitřní stěny s ohledem na statiku a požární a protihlukovou ochranu.

Horní napojení stěn pro nenosné vnitřní stěny s ohledem na statiku a požární a protihlukovou ochranu